Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi v EU: Největší nespokojenost panovala v roce 2016

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

V dobách migrační krize v roce 2016 panovala největší míra nespokojenosti s členstvím Česka v Evropské unii, kdy nebylo spokojeno 65 procent Čechů. Naopak největší spokojenost byla zaznamenána kolem českého předsednictví v roce 2009, kdy bylo spokojených 69 procent obyvatel.

Trendy ve veřejném mínění analyzovala agentura STEM na základě průzkumů od okamžiku vstupu Česka do EU. Letos hodnotí pozitivně členství v EU 51 procent Čechů. Lidé vnímají EU pozitivně především díky svobodě cestování, práce a studia, zatímco negativně kvůli jejímu příliš direktivnímu charakteru, který podle nich omezuje nezávislost České republiky.

Z posledních pěti let je rok 2024 jediným, kdy spokojenost s členstvím v EU přesáhla 50 procent. Autoři průzkumů zdůrazňují, že do hodnocení se promítla zejména pandemie covid-19.

České předsednictví v roce 2022 sice nepřineslo přímý nárůst podpory členství v EU, ale v období obecného poklesu důvěry v instituce znamenalo udržení hodnot. Během prvních pěti let členství České republiky v EU se pozitivní vnímání členství nikdy nekleslo pod 50 procent. Největší spokojenost byla v roce 2019, kdy členství v EU podporovalo 52 procent lidí.

Agentura STEM sledovala postoje k Evropě a EU od roku 1991. Po listopadu 1989 byli obyvatelé Česka výrazně prozápadně orientovaní, s liberálním přístupem k tržnímu hospodářství a pozitivními očekáváními do budoucna.

V listopadu 1993 vyjádřilo svou touhu vstoupit do Evropského společenství 85 procent Čechů. Podle starších průzkumů lidé věřili, že členství v EU zvýší jejich šance na získání atraktivní práce a umožní mladým lidem studovat v zahraničí.

Velká část veřejnosti si představovala Evropskou unii jako zdroj financí, který výrazně přispěje k ekonomické prosperitě. Očekávání byla však obecná a neurčitá, bez hlubšího porozumění tomu, co vstup do EU znamená.

Podle agentury by měla EU v blízké budoucnosti řešit zejména vnější bezpečnost, především ochranu před migrací a terorismem, a posilovat soběstačnost Unie, zejména ve výrobě strategických komponent. Průzkum také zjistil, že pro většinu lidí by mělo být Česko v Evropě spojováno především s bezpečností (58 procent) a prosperitou (48 procent). 

Témata:  Česká republika EU

Související

Aktuálně se děje

5. července 2026 21:22

Herec Marek Taclík si po mistrovství podal české fotbalisty

Herec Marek Taclík je známý svým velmi kladným vztahem k fotbalu a jako vášnivý fanoušek sledoval i dění kolem české reprezentace. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Příspěvek na bydlení v číslech. Česko stojí desítky milionů denně

Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.