Dodali, že pokud se situace nezmění, může řada soudů citelně omezit svou činnost. Podrobněji se k věci vyjádří na středeční tiskové konferenci. Reakci členů vlády ČTK zjišťuje.

"Po mnoho let trvající podfinancování justice, především (ale nejenom) v oblasti platů soudních zaměstnanců, vede k postupnému hroucení celého systému. V důsledku dlouhodobě zoufalého platového ohodnocení zaměstnanců soudů dochází k nárůstu odlivu zkušených a kvalitních pracovníků, jež není možné nahradit," stojí v prohlášení.

Platové ohodnocení zaměstnanců soudů je podle autorů prohlášení "zoufale nízké" přes opakovaná ujištění ze strany vládních představitelů. "Nástupní platy na úrovni cca 20.000 až 23.000 Kč hrubého, nemluvě o jejich nedůstojnosti, znemožňují zajistit soudy po personální stránce. Průměrný plat v justici je cca o 10.000 Kč nižší, než činí průměrný plat ve veřejné sféře," podotkli soudci. Podle informačního systému o průměrném výdělku veřejný sektor zaměstnával letos v prvním pololetí 651.200 lidí, průměrný plat činil 43.093 korun hrubého.

"Představitelé soudů o potřebě okamžité nápravy jednali jak s premiérem Petrem Fialou, tak s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Bohužel, bezvýsledně. Vláda v rozporu s vlastním programovým prohlášením, přes vyjádřené porozumění pro situaci justičních pracovníků a přes úsilí ministra spravedlnosti Pavla Blažka, odmítla zvýšit objem prostředků na platy zaměstnanců soudů tak, aby umožňovaly personální zajištění soudů," pokračovali. Zářijové desetiprocentní zvýšení tarifů pro státní zaměstnance podle nich platy reálně nezvedlo.

"Nedostatek kvalitních pracovníků se projeví nejen v délce řízení a s ní spojeném nárůstu výše odškodnění za průtahy, ale také v bezpečnostních rizicích a celkovém zhoršení ochrany práv a svobod obyvatel této země," uzavřeli šéfové soudů.

Ministr Blažek (ODS) na žádost o reakci přes svého mluvčího vzkázal, že je na pracovní návštěvě Gruzie a že se k věci případně vyjádří, až se vrátí.

Účast na středeční tiskové konferenci v Praze, která se bude konat pod záštitou Nejvyššího soudu, avizovali předsedové ze všech stupňů soudní soustavy. Konkrétně místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk, předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl, šéf středočeského krajského soudu Lubomír Drápal, předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová, šéf brněnského městského soudu Jan Sedláček a šéfka Okresního soudu Praha - východ Jana Stejskalová.

Na to, že kvůli nízkým mzdám odcházejí kvalifikovaní pracovníci soudů, upozornila v sobotu po svém sněmu i Soudcovská unie. Soudy musí v některých případech dorovnávat ze svého rozpočtu mzdy na zákonem minimální stanovenou hranici. Vysokou fluktuaci zaměstnanců registruje unie zejména ve velkých městech. Prezident sdružení Libor Vávra zmínil, že nástupní mzda zapisovatelky u soudu činí přibližně 18.000 korun. V této souvislosti připomněl, že justiční aparát pracuje s citlivými údaji, například s databází osobních informací.

Vláda nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům. Ostatním profesím se má suma na platy zvýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat do odměn.