reklama

"V tuto chvíli myslím, že nemá smysl se obětovat tomuto režimu, a připravit se o možnost mluvit jménem Bělorusů. Vyzývat a žádat o podporu. Proto až mě budou potřebovat v Bělorusku víc než v zahraničí, tak se vrátím," poznamenala Cichanouská.

Režimem běloruského vůdce Alexandra Lukašenka je trestně stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci v zemi. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Rusko zařadilo Cichanouskou mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem.

Kreml podle Cichanouské nadále Lukašenkův režim podporuje, ač ne tak aktivně jako dříve. Podle lídryně běloruské opozice je nutné s Ruskem jednat a snažit se udržovat vztahy mezi zeměmi. "Je třeba mluvit se všemi. Nebojujeme proti Kremlu, nebojujeme proti dalšímu subjektu, bojujeme proti režimu," řekla.

Připomněla také událost z 23. května, kdy běloruské bezpečnostní složky zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho partnerku Sofii Sapegaovou v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které s nimi a dalšími cestujícími mířilo z Atén do litevského Vilniusu. "Vždy jsme cítili hrozbu, že každý může být unesen, ale po tomto neskutečném cynickém případu s letadlem chápeme, že běloruský režim se nezastaví před žádnou překážkou," poznamenala Cichanouská.

Reakce Evropské unie byla podle Cichanouské silná a přiměřená. Prezidenti a premiéři zemí EU se shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. V přijatých závěrech nedávného bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru, a zároveň vyzvali ke znemožnění přeletů a přistání běloruských aerolinek v zemích EU.

"Doufáme, že bude přijat další balík sankcí. Uvidíme, kdo bude na sankčním seznamu, zda zahrne i podniky, organizace. Pak budeme moct nějak vyhodnotit reakci evropského společenství," dodala.

Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti Lukašenkovi. Podle oficiálních výsledků získala 10,1 procenta hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než Lukašenko, který oficiálně vyhrál. Výsledky voleb neuznává řada států ani EU. Nedlouho po prezidentských volbách Cichanouská odjela do zahraničí, aby se vyhnula zatčení. Našla azyl v Litvě, navštívila Polsko a Německo, kde se sešla s předsedy vlád obou zemí.

Na prezidentský úřad kandidovala místo svého manžela, vězněného blogera Sjarheje Cichanouského. Co se týče komunikace s ním, je možná pouze prostřednictvím právníků, řekla. Avšak i takové schůzky se podle ní nahrávají.

reklama