Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kyjev má právo reagovat na vzdušné údery z Běloruska útokem, míní Cichanouská

Svjatlana Cichanouská
Svjatlana Cichanouská
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ukrajina by byla v právu, kdyby zareagovala útokem na vzdušné údery z běloruského území, kterým od začátky ruské invaze čelí. Zpravodajskému portálu Ukrajinska pravda to řekla hlavní představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Podtrhla, že přestože režim v Minsku propůjčuje Rusku běloruské území k útokům na Ukrajině, mnozí Bělorusové proti válce na Ukrajině protestovali a snaží se jí zabránit.

"Pokud z běloruského území opět zamíří na Ukrajinu a na Ukrajince rakety, Ukrajina bude mít právo na odvetný útok," řekla Cichanouská.

Velká pravděpodobnost, že se běloruská armáda zapojí i do pozemní invaze na Ukrajinu, byla podle Cichanouské zejména na začátku války v únoru. "Ale už tehdy bylo jasné, že v běloruské armádě není protiukrajinská nálada. Běloruští vojáci neměli motivaci jít bojovat s Ukrajinci," míní aktivistka.

Cichanouská také poukázala na to, že mnozí Bělorusové, zejména ti, kteří se uchýlili do zahraničního exilu, demonstrovali proti válce na Ukrajině. V samotném Bělorusku se na začátku ruské invaze na Ukrajinu ale konaly spíše menší protestní akce, což politička vysvětluje tím, že tisíce Bělorusů byly ve vězení kvůli zásahům běloruských úřadů proti opozici a stovky tisíc lidí ze země již dříve uprchly.

"Byla tam velká míra strachu. Člověka za jeho protirežimní postoj mohou zavřít na 15 nebo 20 let," podtrhla. "Nedá se říct, že by nebyly žádné protesty. Možná, že to prošlo bez povšimnutí, ale 27. února vyšly do ulic různých běloruských měst tisíce lidí protestovat proti válce. Lidé věděli, do čeho jdou, věděli, že půjdou do vězení, a stejně šli protestovat," podtrhla.

Cichanouská v roce 2020 kandidovala v běloruských prezidentských volbách, po nichž v zemi následovaly masové protesty proti falšování výsledků. Podle oficiálních oznámení obhájil mandát dlouholetý běloruský lídr Alexandr Lukašenko, mnozí Bělorusové se ale domnívají, že ve volbách ve skutečnosti zvítězila Cichanouská, což naznačovaly i průzkumy provedené u hlasovacích místností v zahraničí. Letos v září Cichanouská oznámila vznik běloruské přechodné opoziční vlády (OPKB), která má zajistit přechod k demokratickému zřízení v Bělorusku. V kabinetu zasedl mimo jiné bývalý ministr kultury Pavel Latuška.

V tomto kabinetu vzniklo i křídlo, které se zabývá "vojenskou obranou", řekla Cichanouská v rozhovoru. Mnoho Bělorusů podle ní díky spolupráci se sousedními zeměmi prochází armádním výcvikem, což vytváří tlak na režim v Minsku. Kabinet mimo jiné rozvíjí také iniciativu Peremoha (Vítězství), která se zaměřuje například na blokování strategických objektů. Na ní spolupracuje s bývalými členy běloruských silových struktur, kteří tyto složky opustili, protože se v roce 2020 nechtěli podílet na zásazích proti demonstrujícím.

Témata:  Svjatlana Cichanouská Bělorusko Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 12:34

Martina Sáblíková a Nikola Zdráhalová řešily nečekaný problém: Pořadatelé olympiády je nechtěli pustit

České rychlobruslení prožívá na zimní olympiádě 2026 moment, který se nesmazatelně zapíše do historie. Zatímco legenda Martina Sáblíková se po své šesté účasti pod pěti kruhy a zisku sedmi medailí s aktivní kariérou loučí, na ledovém oválu se zrodil její nástupce. Devatenáctiletý Metoděj Jílek potvrdil roli korunního prince tohoto sportu a po stříbru z úvodního startu si na nejdelší, desetikilometrové trati dojel pro suverénní zlatou medaili.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.