reklama

Kuřecí řízek jako nejčastější štědrovečerní jídlo uvedly děti už v předchozím minisčítání v roce 2018. Tehdy uvedlo, že si ho dává 44 procent dotázaných. Obliba kapra od této doby klesla o téměř pět procentních bodů. Naopak o dva body stoupla obliba jiné ryby než kapra a o dva body na sedm procent se zvýšil počet dětí, kteří 24. prosince večeří vepřový řízek.

O tom, co se v rodinách obvykle jí o Štědrém večeru, rozhodují i regionální zvyklosti. Například kuřecí řízek je na svátečním stole nejčastěji v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji, kde si ho dávají přibližně tři pětiny dotázaných.

Kapra mají o Štědrém dni nejčastěji děti na Vysočině. Jako obvyklé štědrovečerní jídlo ho tam uvedlo 50 procent respondentů. V oblibě je i v Jihočeském kraji, kde kapra večeří 44 procent školáků. Naopak nejméně kaprů jí o Štědrý večer děti v Ústeckém a Libereckém kraji. Jiná ryba než kapr má největší zastoupení ve Zlínském kraji, o svátečním večeru ho tam má čtvrtina domácností.

Nejvíce se podle statistiků ale projevují regionální zvyklosti v případě vinné klobásy. Na Štědrý večer si ji dopřávají zejména děti v Královéhradeckém kraji (14 procent). Devět procent školáků si ji dává také v Libereckém kraji. Naopak téměř nikdo neuvedl vinnou klobásu jako štědrovečerní jídlo v Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském kraji, uvedli statistici.

Minisčítání mezi dětmi ve věku devět až 15 let se konalo od začátku listopadu do 13. prosince. Žáci při něm odpovídali na 21 otázek, které se týkaly například času stráveného na internetu, poskytnutí první pomoci, cestování do školy nebo dodržování zvyků. Proti předchozím ročníkům byly nové otázky, za kým děti jdou, pokud mají problém, nebo kdo je jejich vzor. Kompletní výsledky projektu ČSÚ zveřejní 19. ledna.

reklama