ČR chce v čele EU prosazovat energetickou solidaritu a úspory, řekl Síkela

Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše by se odklon od ruských energií mohl částečně financovat z peněz na rozvoj méně vyspělých regionů EU, neměl by však zabrat jejich podstatnou část.

Oba zástupci české vlády dnes absolvovali slyšení v europarlamentním výboru pro průmysl a energetiku, při němž se zákonodárci ptali, jak budou unijní země připraveny na odpojení ruského plynu. Moskva začátkem týdne odstavila plynovod Nord Stream 1 kvůli pravidelné údržbě, unijní země ale považují za reálnou možnost, že po ohlášených deseti dnech dodávky neobnoví.

"My se o tu bolest, o ten diskomfort musíme spravedlivě rozdělit. Bez ohledu na to, jestli má někdo nějakou geografickou nebo technickou výhodu, pokud se jedná o přístupy k alternativním dodávkám plynu nebo jiného zdroje energie," řekl novinářům po debatě s poslanci Síkela.

Členské země však zatím nemají v otázce solidarity jednotný pohled a český ministr za dva týdny povede mimořádné jednání se svými unijními kolegy o tom, jak by měla fungovat. Podle Síkely se hovoří o dvou možnostech: buď bude nakoupený plyn ve společném balíku a bude se rozdělovat rovnoměrně, nebo se budou vykrývat pouze akutní nedostatky některých zemí. V tom případě je ale potřeba zajistit, aby plyn proudící do vnitrozemských států jako Česko nezabavovaly tranzitní země, které budou chtít nasytit svou potřebu.

"Každá země bude muset na své úrovni zajistit co největší energetické úspory,“ zdůraznil Síkela další téma, které chce české předsednictví držet na agendě jednání členských zemí. Bez úspor týkajících se i energetické spotřeby občanů podle něj unie očekávanou kritickou situaci nezvládne.

Evropská komise má příští týden představit návrh možných opatření společného postupu při vypnutí plynových kohoutů z Ruska. Během českého předsednictví by EU chtěla co nejvíce pokročit v zavádění plánu označovaného jako RePowerEU, tedy financování co nejrychlejšího odstřižení od ruských energií. Část peněz na zavádění alternativních zdrojů by přitom chtěla najít i ve strukturálních fondech sloužících pro rozvoj méně vyspělých regionů.

"Jakmile ta vrátka otevřete, tak ten tlak může být velmi silný na to, aby byly použity peníze právě z kohezních fondů. Ale ty jsou vázány na dlouhodobé projekty," poznamenal vicepremiér Bartoš, který v Bruselu absolvoval i slyšení ve výboru pro regionální politiku. Menší část peněz na nové energie by podle něj z fondů na kohezi jít mohla, avšak zásadní zdroje by měly poskytnout například příjmy z prodeje emisních povolenek. Jeho plánované rozšíření ovšem nepodporuje velká část europoslanců.

Témata:  energetika,  Jozef Síkela