Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČSÚ: Výdaje na bydlení rostly poprvé za posledních deset let víc než příjmy

Bydlení, ilustrační fotografie.
Bydlení, ilustrační fotografie.
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Výdaje na bydlení se loni domácnostem poprvé za posledních deset let zvedly rychleji než jejich čisté příjmy. V průměru se zvýšily o 10,4 procenta. Průměrná domácnost loni na jaře utratila měsíčně za bydlení 6820 korun, tedy asi 15 procent své čisté částky. Zatímco lidé ve vlastním domě či bytě vydali asi 12 procent čistého příjmu, lidé v nájmu 28 procent.

Za růstem celkových výdajů na bydlení bylo hlavně zdražení energií. Výsledky na tiskové konferenci dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Statistici mapují životní podmínky domácností každý rok na jaře. Loni se ptali 11.500 domácností. Do výdajových položek za bydlení zahrnuli nájemné či úhradu za užívání bytu, plyn, elektřinu, ústřední vytápění, teplou vodu, vodné a stočné, paliva i služby.

"Výdaje za bydlení v posledních letech významně rostou. Do roku 2021 byl růst celkových výdajů za bydlení spíše pozvolný. V roce 2022 se však proti předchozímu roku zvedly celkové výdaje o 10,4 procenta. Nejvíce se na tom podílely ceny energií. Za posledních deset let vůbec poprvé rostly příjmy domácnostem pomaleji než jejich výdaje za bydlení," řekla Simona Měřinská z ČSÚ. Elektřina a plyn zdražily meziročně o 17 procent, vodné a stočné o pět procent a nájemné o 3,5 procenta. Čisté příjmy domácností se předloni meziročně zvedly o 9,6 procenta.

Průměrná domácnost utratila loni na jaře za bydlení 6820 korun měsíčně. Bylo to 14,9 procenta jejího čistého příjmu. Lidi, kteří žili ve vlastním domě, stálo bydlení v průměru 5930 korun. Vydali tak 11,3 procenta příjmu. Ti, kteří bydleli ve vlastním bytě, platili měsíčně 5964 korun. Bylo to 12,9 procenta příjmu. V nájemním bydlení v průměru domácnost dávala 10.808 korun měsíčně, tedy 28,2 procenta své čisté částky. Ti, kteří žili u příbuzných či známých, hradili 4757 korun. Ze svého čistého příjmu tak vydali 15,5 procenta.

U lidí v nájmu nejvyšší položku výdajů představovalo nájemné, a to víc než dvě pětiny. V rodinných domech nejvyšší podíl úhrady směřoval za elektřinu a plyn. Celkem to bylo téměř 70 procent výdajů.

Ve vlastním domě loni na jaře podle zjištění ČSÚ žily téměř dvě třetiny domácností. Dalších 29 procent bydlelo ve vlastním bytě. Družstevní byt mělo zhruba sedm procent domácností. V nájmu žila pětina. Necelých sedm procent našlo bydlení u příbuzných či známých. "Téměř tři čtvrtiny domácností v Česku žijí ve svém. Bydlení v nájmu se týká dlouhodobě přibližně pětiny domácností. Postupně přibývá těch, kteří žijí u příbuzných a známých," uvedla Měřinská.

Témata:  bydlení mzdy / platy Český statistický úřad (ČSÚ)

Aktuálně se děje

2. září 2026 21:20

Karlos Vémola vysvětlil, proč Lele sebral auto

Zápasník Karlos Vémola se vyjádřil ke sporným prohlášením své stále ještě manželky Lely ohledně finanční podpory. Reagoval především na její tvrzení, že od něj nedostává dostatečné množství finančních prostředků. Vémola veřejně vysvětlil důvod, proč jí odebral automobil, v němž několik let jezdila. Podle jeho slov dostala manželka nabídku zahrnující i zmíněný vůz, kterou však odmítla s tím, že o auto nemá zájem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Lednová reforma platů ve státní sféře. Juchelka nastínil, co je v plánu

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.