reklama

Na podzim často nesouhlasili se zavedením protiepidemických opatření ve školách, řada jich už na jaře začala trpět depresemi. Vyplývá to z průzkumu, který pro Nadaci České spořitelny (ČS) vypracovala společnost PAQ Research. ČTK o tom informoval Michal Prokeš z nadace.

Průzkum se podle něj uskutečnil mezi loňským dubnem a listopadem. Zúčastnily se ho stovky žáků základních škol a víceletých gymnázií.

Podle výzkumu využívala na podzim většina škol pro výuku na dálku jednotné on-line prostředí a alespoň jednou týdně takto s dětmi komunikovalo 93 procent oproti 64 procentům na jaře. Žáků, které škola vůbec nekontaktovala, ubylo ze zhruba šesti procent na necelé procento, ukázala studie.

Podle jejích autorů rodiče na podzim sice viděli ve výuce zpětně zlepšení, spokojených jich ale zůstalo kolem tří čtvrtin jako na jaře. Možným důvodem je podle sociologa Daniela Prokopa to, že na jaře lidé nedostatky výuky na dálku tolik nevnímali. "Kdyby dnes hodnotili jarní výuku, byli by asi výrazně kritičtější, protože zpětně vidí její nedostatky," řekl.

Na podzim podle dotázaných rodičů výrazně vzrostl počet videokonferencí s klasickým výkladem učitele. Čas denně strávený učením narostl v méně vzdělaných rodinách z 3,7 hodin v dubnu na 5,3 hodin v listopadu. Ve více vzdělaných rodinách se pohyboval stále kolem 4,5 hodin. Na prvním stupni se čas přesunul více od rodičů, kteří se učili s dětmi, na děti samotné, které trávily čas výukou s učiteli. Děti se ale zároveň potýkaly s poklesem motivace, řekl spoluautor studie Václav Korbel.

Vyučující na podzim proti jaru častěji známkovali, zároveň ale podle průzkumu výrazně vzrostla jejich snaha o slovní hodnocení. To, že ho učitelé využívají, uvedl na podzim dvojnásobek rodičů. Na jaře jich bylo 21 procent, v říjnu a listopadu 43 procent. Týkalo se to zejména prvního stupně ZŠ.

Kolem 58 procent rodičů na podzim uvedlo, že by chtěli, aby školy zůstaly otevřené i při denních přírůstcích nakažených s covidem-19 přes 10.000 lidí. Nadpoloviční část rodičů souhlasila pouze s bezkontaktním měřením teploty při vstupu do školy a s dodržováním rozestupů ve třídách. Ostatní opatření měla nižší než padesátiprocentní podporu, ať se jednalo o přechod na distanční výuku nebo třeba preventivní karanténu tříd, kde se vyskytl potvrzený případ koronaviru.

Průzkum také ukázal, že v rodinách dětí po vypuknutí epidemie přibylo lidí s depresí a úzkostmi. Do listopadu se s nimi potýkalo 27 procent rodičů, zatímco odhad pro celou populaci je podle autorů průzkumu osm procent. K rozvoji psychických problémů v rodinách zřejmě přispěly ekonomické obavy, pokles volnočasových aktivit a uzavření lidí v domácnosti.

reklama