Diabetiků je v Česku více než milion, přes 90 procent případů souvisí s nezdravým životním stylem. "Chřipková infekce vede často k dekompenzaci diabetu. Musíme ji řešit nasazením nebo úpravou dávky inzulinu," uvedla lékařka. Pacienti s diabetem jsou zároveň k infekcím náchylnější a mají u nich horší průběh.

Pokud pacient na zvýšení krevního cukru po nákaze chřipkou nereaguje, mohou nastat komplikace, které vyžadují hospitalizaci, nebo i úmrtí. Hrozí u diabetiků jako následek nákazy chřipkou až šestkrát častěji než u běžné populace.

Kromě dekompenzace cukrovky mají diabetici při chřipce častěji také kardiovaskulární problémy, například infarkty nebo mrtvice. "Očkování tak může být prevencí i infarktu. Vliv je dokonce významnější, než když pacient zanechá kouření," dodala.

Podle Zdeňky Jágrové z Hygienické stanice Hlavního města Prahy je pravděpodobné, že očkovaní stejně jako u covidu-19 přenášejí menší virovou nálož. "Očkování chrání před vážným průběhem nemoci. A vážný průběh, to je vysoká virová nálož, mírný naopak nižší," uvedla. Vakcínu proti chřipce proto Kubíčková doporučuje i lidem, kteří mohou diabetika nakazit, jako je rodina a další osoby z jeho okolí.

Obecně lékaři doporučují očkování všem lidem nad 50 let a chronicky nemocným. Seniorům a některým mladším pacientům, například právě s cukrovkou nebo astmatem, hradí vakcínu zdravotní pojišťovna. Ostatní za očkování zaplatí lékaři a pojišťovna vrací část uhrazené částky po předložení dokladu, někdy přispívají i zaměstnavatelé.

Pravidelně každý rok se nechává očkovat jen kolem sedmi procent populace, ze seniorů zhruba pětina. Minimálně jsou očkované děti. Ty ale podle odborníků šíří virus až deset dní od nakažení, dospělí jen pět. Nějakou respirační infekcí, mezi které patří i chřipka, se děti nakazí dvakrát až třikrát za rok. Přitom právě u dětí ve věku šest měsíců až čtyři roky má očkování největší efekt, protože se dosud s nákazou nesetkaly.

"Pokud se správně stravuji, sportuji a odpočívám, tak potom dávám tomu virou malou šanci. Ale nelze se na to spoléhat," uvedl na tiskové konferenci vedoucí oddělení epidemiologie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl. Na úspěšnost očkování má podle něj vliv i spánek, více protilátek se podle studií vytvoří lidem, kteří nejméně dvě noci před očkováním dostatečně a kvalitně spali. Podobně může mít vliv i klid po aplikaci vakcíny.