Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dnes lidé hlásí hygienikům dvakrát více kontaktů než v březnu

Češi se nechávají testovat na covid-19
Češi se nechávají testovat na covid-19
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Za poslední týden lidé hygienikům při trasování nakažených koronavirem hlásí v průměru necelé dva rizikové kontakty, zatímco za poslední měsíc je to v průměru 1,47 kontaktu. Vyplývá to z aktuálního reportu Chytré karantény. V době vrcholu epidemie covidu v březnu to bylo 0,8 kontaktu. Na trasování se tehdy podílelo téměř 2000 lidí, v současné době kolem 300.

Na vrcholu epidemie se hygienici zabývali v součtu více než 35.000 pozitivně testovanými a jejich kontakty. Pozitivních případů bylo i více než 17.000. Ve čtvrtek 3. června, za kterého pocházejí poslední data Chytré karantény, bylo nově pozitivně testováno 430 osob. Hygienici se ten den zabývali 473 případy pozitivity a 940 rizikovými kontakty. Mezi lidmi, kteří těmto osobám telefonovali, bylo 83 pracovníků hygieny a 184 zaměstnanců call center.

Mezi kraji se počet hlášených kontaktů liší. Zatímco v Karlovarském kraji, kde je ale také velmi málo nových případů, lidé oznámili za poslední týden v průměru 0,8 kontaktu, v sousedním Ústeckém je to více než 3,5 kontaktu.

Podle odborníků má trasování větší roli v době, kdy je případů méně. I sami hygienici uznávali, že když byly případů v krajích tisíce za den, včas každého kontaktovat i s jeho kontakty nestíhali.

Minulý týden ve svém stanovisku na trasování spolu s testováním jako poslední protiepidemické opatření upozornila také Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). "Cílené testování by mělo plošné testy postupně nahradit, ale v situaci, kdy by bylo výhodné se spolehnout na trasování, ještě nejsme. Zrušení plošného testování musí být doprovázeno funkčním cíleným testováním a efektivním trasováním," dodali.

Podle nejnovějšího výzkumu Život během pandemie zaměřeného na kontakty obyvatel se loni na jaře z běžných 23 kontaktů mezi lidmi za týden jejich počet snížil zhruba na třetinu. V podzimní vlně se lidé potkávali zhruba se 13 lidmi za týden a letos na začátku března asi s 11 a průměrně se 4,5 bez roušky. "Od poloviny dubna začal postupný růst na přibližně 16 přímých kontaktů týdně a 7,5 delších bez roušky v druhé půli května," uvedli výzkumníci P&Q Research, kteří dotazování připravili.

Podle odborníků během epidemie někteří lidé všechny své kontakty hygienikům nehlásili z obavy o ohrožení jejich finanční situace snížením příjmu kvůli karanténě. Sociolog Daniel Prokop na twitteru upozornil, že v průzkumu 14 procent zaměstnanců uvedlo, že je jejich zaměstnavatel vyzval, aby nehlásili kontakty, nechodili se nechat testovat nebo šli do práce s příznaky či po kontaktu s nakaženým.

V karanténě po kontaktu s nakažených či izolaci s covidem-19 dostávají lidé jako náhradu mzdy v pracovní neschopnosti 60 procent průměrného výdělku. Pro některé to tak může být důvod, aby se testu či karanténě vyhýbali. Od března tak mají navíc příspěvek 370 korun na den. Platí ho zaměstnavatel a odečítá si ho ze sociálních odvodů za zaměstnavatele.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 hygienici

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.