Do státního fondu banky slíbily poslat miliardy, za dva roky nedorazilo nic

Podle NRB zatím nebyly vybrány žádné projekty, které by banky mohly podpořit. Čtyři největší banky se zavázaly poslat peníze právě až na konkrétní vybrané projekty. Zřízení fondu dohodl v roce 2019 s bankami tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD, s níž bylo hnutí ANO ve vládě.

Cílem rozvojového fondu mají být investice do projektů umožňujících sociální a ekonomický rozvoj. Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank slíbily do projektů v rámci fondu investovat až sedm miliard, což má vést k získání dalších zdrojů. V první fázi tak zakladatelé fondu počítali, že by se mohlo podařit podpořit projekty až za 35 miliard. V listopadu 2020 získal fond bankovní licenci nutnou k zahájení činnosti. Mluvčí NRB Marie Lafantová nyní potvrdila HN, že banky do fondu zatím žádné peníze nevložily.

"Aktuálně konzultujeme přibližně osm projektů, zejména z oblasti dopravy a udržitelné mobility, energetiky, dostupného bydlení a kultury. Projekty jsou ale teprve v přípravné fázi, takže jejich realizaci lze očekávat až za několik let," řekla deníku Lafantová. Banky podle dohody pošlou peníze až na konkrétní projekty. "Samozřejmě nedostatek věcně připravených projektů vnímáme jako problém i my. A proto probíhají intenzivní jednání mezi fondem, Národní rozvojovou bankou a investorskými bankami," doplnila mluvčí NRB.

Také banky uvádějí, že s fondem o případných projektech jednají. "Jde o projekty z oblasti dopravní infrastruktury nebo od samospráv. Jednotlivé projekty ovšem jako investoři nyní nemůžeme komentovat," řekl HN mluvčí Československé obchodní banky Patrik Madle. "Pevně věříme, že v tomto roce dojde k prvním investicím," řekl deníku mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

"Nechci nikomu sahat do svědomí, zda to bylo takto vymyšleno dopředu, anebo zda prostě nebyly projekty a jejich nositelé," komentoval minulý týden fungování Národního rozvojového fondu v rozhovoru pro Lidové noviny koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) a šéf státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve připustil zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku. Mohla by se podle něj týkat právě například bank i dalších sektorů. Příjmy z daně by mohly být použity třeba na kompenzace vysokých cen energií. Podle šéfky klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ale mimořádná daň nevyřeší strukturální deficit státního rozpočtu. V neděli Schillerová v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News opět prosazovala, aby banky spíše přispívaly do fondu na investice.

Témata:  banky,  Andrej Babiš