V posledních třech dnech se počty testováním zachycených pozitivních případů pohybují kolem 2000. Podle Duška ale může být reálný počet nakažených, o kterých se neví, násobně, možná až pětinásobně vyšší.

"Je to zatím největší vlna, jakou jsme tady měli, nejvyšší virová nálož v populaci. Naštěstí jsme hodně proočkovaní a bohužel jsme hodně promoření a zaplatili jsme za to strašlivou cenu," připomněl ve speciálu ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka. Koronaviru v ČR podlehlo od začátku epidemie podle dat ministerstva zdravotnictví více než 40.000 lidí.

Přestože nástup současné vlny epidemie podle Duška byl poměrně strmý, počty začaly růst zhruba na začátku června, pokles bude spíš pozvolný. Nemusí se ale snížit až na květnové nízké stovky nových případů denně. "Může vézt k tomu, že i to dobrzdění bude stále na poměrně vysokých číslech. To je i riziko pro podzim," doplnil.

"Velmi rychlé a silné šíření v letním období není jenom velkou nakažlivostí těchto variant, ale i jejich schopností prolamovat imunitu," vysvětlil Dušek. Očkování nebo prodělání nemoci, tak před nákazou podle něj chrání zhruba tři nebo čtyři měsíce. "Potom neklesá k nule, začíná ale růst pravděpodobnost, že se člověk nakazí," dodal.

Ochranný efekt proti tak vážnému průběhu nemoci ale podle něj zůstává významně déle. "I díky tomu pozorujeme velmi nízkou zátěž na jednotkách intenzivní péče," uvedl. Náměstek ministra Josef Pavlovic v pořadu uvedl, že hospitalizovaných je nyní 364 lidí a 26 na JIP.

Na podzim odborníci očekávají, že zdravotní dopady další vlny budou závažnější. Rychlost mutování koronaviru podle Konvalinky ukazuje, že zřejmě bude na podzim převažovat jiná varianta než současné podvarianty omikronu BA.4 a 5, které v ČR tvoří více než 89 procent případů.