reklama

Dopis, pod kterým jsou podepsáni například rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová nebo někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář, má ČTK k dispozici. Reakci úřadu vlády ČTK shání.

Česko bude předsedat EU v druhé polovině příštího roku. Rozpočet českého předsednictví bude 1,24 miliardy korun, proti předchozímu předsednictví v roce 2009 je zhruba třetinový. Vládní ČSSD i část opozice to považují za podhodnocené, podle bruselských diplomatů je to nejnižší částka, s níž se hodlá nějaká členská země své klíčové role zhostit, a limituje to české možnosti prosadit své priority.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v sobotu řekl, že by chtěl, aby Česko uspořádalo evropský summit se zeměmi západního Balkánu a summit mezi EU a Spojenými státy. V přípravách předsednictví vůči třetím zemím je podle Kulhánka třeba vybrat priorit co nejméně, obecně pak témata "vycizelovat".

Podle Nerudové se řeší pouze, kolik bude předsednictví stát. Nejde o levnou záležitost, ale je to vizitka země a příležitost, míní. "Místo rozpočtu bych očekávala, že se bude řešit, co chceme v EU prosadit, jaké jsou naše priority, co chceme, aby po těch šesti měsících zůstalo," uvedla Nerudová.

Výzvu organizačně zajišťuje konsorcium České zájmy v EU. Jeho ředitel Nikola Hořejš uvedl, že předsednictví je mimo jiné nenahraditelná zkušenost pro české úředníky, využitelná v obsazování vysokých pozic v evropských institucích.

Podle signatářů výzvy budou na stole v době českého předsednictví mimo jiné témata nové migrační dohody, revize evropské klimatické politiky nebo rozvoje společného trhu a inovací. "Vedle toho předsednická země sehrává klíčovou úlohu i v nečekaných krizích. Český premiér za celou EU řešil zastavení dodávek plynu z Ukrajiny v zimě roku 2009, portugalské předsednictví zase nedávno vyjednávalo o rozdělování chybějících vakcín," uvedli.

Podpis dále připojili například ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer, herečka, diplomatka a pedagožka Magdaléna Vašáryová, biskup Václav Malý nebo hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Čeští ministři se účastní zasedání Rady EU nejméně ze čtyř zemí, které se v dohledné době chystají na předsednictví v EU, vyplynulo z nedávné analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Z 97 zasedání Rady EU, jež se konala mezi 20. květnem 2020 a letošním 18. květnem a měla doložitelný seznam účastníků, se členové vlády zúčastnili 40, tedy méně než poloviny. Francouzští ministři navštívili 51 zasedání, slovinští 66 a švédští 83, tedy zhruba 85 procent.

Česko je zároveň jedinou ze čtveřice sledovaných zemí, která na jednání posílá častěji náměstky než ministry. Stalo se tak v 47 případech, zatímco Francie tak učinila 34krát, Slovinsko na 24 zasedáních a Švédsko pouze na osmi.

reklama