Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Elektřina by měla stát 4 Kč za kWh, plyn 1,50 Kč za kWh, žádají odbory

Energetika, ilustrační fotografie
Energetika, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Ceny elektřiny by se měly zastropovat na čtyřech korunách za kilowatthodinu (kWh), plyn by měl stát maximálně 1,50 koruny za kWh pro domácnosti i pro firmy. Novinářům to dnes před jednáním tripartity o státním rozpočtu a energetice řekl předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Vláda v pondělí stanovila maximální ceny pro domácnosti a živnostníky na šesti korunách za kWh za elektřinu a třech korunách za kWh za plyn.

Dufek očekává, že ke korekci maximálních cen ještě dojde, protože i po pondělním rozhodnutí vlády jsou stále velmi vysoké. Tvrdí také, že čeští občané platí největší ceny v Evropě, ať už se to týká pohonných hmot nebo plynu.

Řekl také, že Evropský hospodářský a sociální výbor, kterého je členem, připravuje materiál, který se zabývá stabilitou cen elektrické energie v návaznosti na jadrnou energii. Je podle něj potřeba stabilizovat cenu emisních povolenek. "Je velice špatná politika nechat volnou tvorbu cen, protože pak se povolenka stává spekulativním materiálem a neustále působí tlakem na cenu a nepůsobí tlakem na snižování CO2," řekl.

ČR by podle něj měla jasně říci, že je potřeba předělat celou systemizaci burzy, protože spekulativními nákupy se neustále zvedají ceny a doplácejí na to občané. "Není možné trpět chyby, které se rodí v Německu, aby je odnášel český občan," doplnil.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 19:41

Dagmar Havlová oznámila, že opouští Knihovnu Václava Havla

Bývalá první dáma Dagmar Havlová se ve světle aktuální kauzy definitivně rozhodla dát ruce pryč od Knihovny Václava Havla. Na sociální síti ve čtvrtek oznámila, že odstupuje od dohody. Úspěšná herečka ale slíbila, že nadále bude střežit odkaz bývalého prezidenta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).