Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fakultní nemocnice Brno přišla se zásadním zjištěním. Vědci ví, proč se chronická leukémie brání léčbě

Fakultní nemocnice Brno
Fakultní nemocnice Brno
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Chronická lymfocytární leukémie (CLL) je nejčastějším typem leukémie u dospělých a významně zasahuje do normálního fungování imunitního systému. Léčba této nemoci zaznamenala v poslední dekádě významný pokrok, zejména díky zavedení cílené léčby, která dokáže kontrolovat množení leukemických buněk. 

Dosud se mělo za to, že rezistence vůči těmto léčivům vzniká převážně v důsledku genetických mutací, avšak výzkum českých vědců z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) a Fakultní nemocnice Brno přináší překvapivý objev. Nemocnice na to upozornila v tiskové zprávě. 

Tým českých vědců při svém výzkumu zjistil, že leukemické buňky se dokáží bránit i negenetickým mechanismem, tedy bez nutnosti mutací v DNA. Základem tohoto negenetického mechanismu je aktivace komplexu proteinů, který umožňuje buňkám přežít blokaci klíčové signalizační dráhy BCR.

Tato dráha je nezbytná pro přežití B-lymfocytů, z nichž se CLL vyvíjí, protože pomáhá buňkám rozpoznávat cizí látky, jako jsou bakterie a viry, a spouštět na ně imunitní odpověď.

B-lymfocyty se za normálních okolností tvoří v kostní dřeni a podílí se na obraně těla proti infekcím produkcí protilátek. V případě CLL však dochází k patologickému množení těchto buněk, které pak neodumírají a způsobují poruchy v imunitním systému.

Právě abnormální aktivita BCR dráhy, kterou využívají B-lymfocyty pro imunitní odpověď, je cílem moderních léčiv, jako je například ibrutinib. Tento lék působí jako blokátor proteinu BTK, jenž je v BCR signalizaci klíčový. Zpomaluje tak množení rakovinných buněk a omezuje jejich přežití, čímž významně přispívá ke kontrole nemoci.

I když BCR inhibitory, jako je ibrutinib, dokáží nemoc efektivně kontrolovat, leukémii zcela nevyléčí. Proto je léčbu nutné podávat dlouhodobě, což buňkám leukémie umožňuje časem si vybudovat rezistenci.

Tradičně se mělo za to, že tato rezistence vzniká pouze genetickými mutacemi, které umožňují buňkám obejít blokaci a přežít léčbu. Nový výzkum českých vědců však odhaluje, že leukemické buňky si mohou vyvinout rezistenci také negenetickým způsobem, čímž otevírá dveře k dalším inovacím v léčbě.

Objev českých vědců přináší nový směr pro pochopení a potlačení rezistence u chronické lymfocytární leukémie.

Témata:  Fakultní nemocnice Brno

Související

Aktuálně se děje

13:02

Překvapivý rozchod Bernáškové a Merknera? Objevily se nové informace

Jana Bernášková o uplynulém víkendu informovala své fanoušky, že její dlouholetý vztah je již nějaký čas minulostí. Pro spoustu lidí to byl šok, zvlášť když rozchod prý nezapříčinil nikdo třetí. Pak se ale objevily nové informace o okolnostech konce.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy