Končící prezident Miloš Zeman by neměl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Na dnešní tiskové konferenci po bilanční návštěvě ministerstva spravedlnosti to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Tento krok by podle něj vyvolal zmatek a nejasnosti. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že nemá cenu, aby se Zeman v závěru kariéry pouštěl do tohoto souboje s právníky, novináři a možná i s částí veřejnosti.
"Máme na to oba stejný názor, a to naprosto jednoznačný. Asi vás nepřekvapí, že je to názor, který je v souladu s postoji naprosté většiny - ne-li všech - odborníků: pan prezident Zeman by to neměl dělat," vzkázal Fiala za sebe i za Blažka. "Způsobilo by to obrovský zmatek a spoustu nejasností. Takový krok by byl velmi zvláštní," pokračoval s tím, že tato pravomoc by měla být ponechána novému prezidentovi.
"Kde by potom byla hranice, kde někdo nad rámec svého mandátu může jmenovat příštího funkcionáře nějaké instituce? Je to půl roku? Je to rok? Jsou to tři roky? Záleží to na čem?" položil otázku premiér. "Nebylo by to správné ani věcně, ani eticky a řekl bych, že ani z pohledu zdravého rozumu," dodal.
Blažek řekl, že pokud se ještě s prezidentem do konce jeho mandátu setká, bude se s ním o jmenování předsedy ÚS bavit. "I o rizicích, která tento krok může přinést pro právní stabilitu i pro pana prezidenta stávajícího samotného," podotkl s tím, že Zemanův postup by vyvolal velkou nevoli a že by takový krok byl nešťastný.
"Dokud nebude nějaké soudní rozhodnutí, tak se vlastně úplně neví, jestli ten krok je legální. Naše ústava s takovou situací nepočítá a dokonce je i sporné, který soud a na čí návrh by případně měl v téhle věci rozhodovat," poznamenal ministr. Zřejmější než otázka legality je podle něj otázka legitimity. "Jestliže nově nastupující prezident říká, že je proti tomu, tak si myslím, že ten krok je nelegitimní," upozornil Blažek, který je původní profesí advokát. Podle něj sice není vyloučeno, že se Zeman se svým nástupcem na nějakém kandidátovi shodnou, ale "ta pravděpodobnost je velice malá".
Zeman na Hradě končí v březnu, funkční období současného předsedy ÚS Pavla Rychetského potrvá až do srpna. Přesto Zeman uvažuje o tom, že ještě před svým odchodem určí nového předsedu, což sám pokládá za možné.
S avizovaným záměrem nesouhlasí vedle řady ústavních právníků ani Zemanův nástupce Petr Pavel. Uvedl, že pokud se se Zemanem v nadcházejících dnech sejde, požádá ho, aby toto rozhodnutí zvážil, a vyhnul se tak "zbytečnému projednávání přes soudy". Pokud by Zeman skutečně šéfa Ústavního soudu jmenoval, Pavel by podal podnět k prošetření, aby soud dal jasné doporučení, jak s takovou situací pracovat.
Zeman dnes novinářům v Bělehradě zopakoval, že mu tři "vedoucí představitelé české justice" řekli, že předsedu Ústavního soudu jmenovat může. Právní překážku takového kroku podle něj nenalezla ani právní expertiza. "Přesto jsem si vyžádal, kvůli principu předběžné opatrnosti, další expertizu, kterou dostanu v nejbližších dnech. A teprve na základě toho se rozhodnu," doplnil.
Počet vězňů je podle premiéra příliš vysoký a je to potřeba změnit
Počet vězňů v Česku i doba, kterou tráví za mřížemi, jsou příliš vysoké a je potřeba udělat změny. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl po dnešní bilanční návštěvě na ministerstvu spravedlnosti. Pomoci by podle něj mohla novela trestního řádu, změny v sazbách trestů i rozsáhlejší využívání alternativních trestů.
Fiala poukázal na to, že aktuální naplněnost českých věznic přesáhla 95 procent jejich kapacit. Česko podle něj v tomto ohledu neobstojí v mezinárodním srovnání. "Je to téma, které vyžaduje řešení na více úrovních," řekl s tím, že jeho vláda na problému pracuje.
Podle dnes aktualizovaných dat Vězeňské služby je za mřížemi 19.284 lidí, což představuje oproti začátku loňského roku nárůst o 536. Odsouzených vězňů je 17.365, zbytek zavřených lidí jsou vazebně stíhaní a chovanci detenčních ústavů. Většinu lidí za mřížemi tvoří muži, žen je 1603.
Premiér naopak pochválil, že se zkracuje délka soudních řízení. "V porovnání s EU na tom vůbec nejsme špatně. Přesto je tu řada případů, které vyvolávají pozornost veřejnosti a kde se lidé nedočkají jasného rozhodnutí soudu třeba i deset let. Je potřeba, aby se situace změnila," uvedl. Statistická data za rok 2021 vypovídají o tom, že průměrná délka civilních řízení u okresních soudů klesla z 281 na 271 dní. Déle ale trvala trestní řízení - průměrně 205 dní namísto 201.
Fiala s Blažkem jednal i o připravené novele zákona o státním zastupitelství, která zavádí časově omezený mandát nejvyššího státního zástupce. Původní návrh ministerstva neobsahoval navzdory programovému prohlášení vlády jasně stanovená pravidla, za jakých může vláda šéfa žalobců odvolat. Kritizovali to jak státní zástupci, tak například i koaliční Piráti. "Tady došlo k úpravě zákona v souladu s mezinárodními trendy a na základě dohody koaličních stran. S výsledkem budou myslím nakonec spokojené všechny strany," řekl premiér s tím, že zákon dostatečně zajistí nezávislost státního zastupitelství a zároveň ponechá určitou kompetenci vládě, která ve výsledku nese odpovědnost.
Z další činnosti ministerstva zmínil Fiala to, že od ledna se zjednodušil proces při zakládání společností s ručením omezeným, což podle něj přispívá ke snižování byrokracie. Připomněl také zvýšení odměn pro soudní znalce, tlumočníky a překladatele, které by mělo pomoci ke zrychlení soudního řízení. Důvěru veřejnosti ve spravedlnost pak podle Fialy pomůže zvýšit internetová databáze soudních rozhodnutí.
Premiér postupně navštěvuje ministerstva a hodnotí naplňování programového prohlášení vlády, která má za sebou přes rok fungování. V prosinci byl na ministerstvech zemědělství a pro místní rozvoj, v listopadu na ministerstvu zdravotnictví či práce a sociálních věcí. V úterý navštíví ministerstvo průmyslu. Vláda hodlá i vzhledem k válce na Ukrajině a energetické krizi své programové prohlášení aktualizovat.
Témata: Petr Fiala , Pavel Blažek, Miloš Zeman, Ústavní soud ČR, věznice
Související
15. listopadu 2024 19:47
11. října 2024 15:53
9. října 2024 17:41
17. září 2024 8:38
28. srpna 2024 9:40
19. srpna 2024 20:30