Vnitro Janečkovi část občanských podporovatelů neuznalo při kontrole údajů, kterou ministerstvu ukládá zákon. NSS pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček těsně nedostal přes zákonnou hranici 50.000 uznaných podporovatelů. Ústavní soudci už podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka neměli důvod cokoliv měnit.

"ÚS nepřezkoumává tu věc ve stejném rozsahu jako NSS. Ústavněprávní hledisko je užší," řekl Sládeček. "Stěžovateli se dostalo plného přezkumu již před NSS," doplnil generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.

Janeček žádal ÚS také o odklad voleb a zrušení části právní úpravy. Systém prezidentských voleb označil za nespravedlivý. Stěžoval si také na to, že vnitro "ve velkém chybovalo" při kontrole petičních archů.

Sládeček připomněl, že pokud ÚS stížnost odmítne, souvisejícími návrhy se již nezabývá. Navíc zákonnou úpravu přezkoumával soud už na přelomu let 2012 a 2013 na základě podnětu Tomia Okamury a ponechal ji beze změn, přestože vyslovil dílčí výhrady. Zákon však není protiústavní a případné změny, například v počtu požadovaných občanských podporovatelů nebo způsobu jejich ověřování, jsou úkolem politiků, nikoliv soudů.

"Stěžovatelem předloženým výpočtem 'intervalu spolehlivosti' se ÚS nemohl zabývat, neboť jej zákonná ani ústavní úprava nezná," uvedl Göttinger.

O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. NSS vrátil do hry také podnikatele Karla Diviše, kterého chybně vyškrtlo vnitro, naopak vyřadil prezidentku České asociace povinných Denisu Rohanovou. Také ona se obrátila na ÚS, o její stížnosti zatím není rozhodnuto.

U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou takto "natáhnout" svůj politický vliv daleko za konec mandátu.

Janeček: Rozhodnutím ÚS lidé přišli o spravedlivé volby prezidenta

Matematik a podnikatel Karel Janeček je zklamaný, že Ústavní soud zamítl jeho stížnost, což ho definitivně vyřadilo z nadcházejících prezidentských voleb. Rozhodnutí soudu považuje za nespravedlivé, občané tím přišli o možnost zvolit si tento rok svého prezidenta ve spravedlivých volbách. Uvedl to ve vyjádření, které dnes večer zaslal ČTK. Je přesvědčen o tom, že měl dostatečný počet podpisů nutných pro kandidaturu. I když neuspěl, věří, že současný systém počítání hlasů se změní. Dalších voleb za pět let se podle svých slov zřejmě neúčastní.

"Musím bohužel s lítostí konstatovat, že nežijeme v právním státě. Předložil jsem Ústavnímu soudu dva nezávislé, jasné a nevyvratitelné důkazy, že zamítnutí mé kandidatury je v rozporu s ústavou," uvedl Janeček. Za flagrantní věc považuje vyjádření soudu, podle kterého není jeho úkolem přepočítávat hlasy. Janeček tvrdí, že po matematické stránce byl výpočet platných hlasů provedený ministerstvem vnitra a poté Nejvyšším správním soudem (NSS) nesprávný a měl být platným kandidátem.

Ministerstvo vnitra Janečka k volbám nezaregistrovalo kvůli nedostatku uznaných občanských podporovatelů. První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, případné druhé kolo o 14 dní později, kandidátů je devět. Vnitro Janečkovi část občanských podporovatelů neuznalo při kontrole údajů, kterou ministerstvu ukládá zákon. NSS pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček těsně nedostal přes zákonnou hranici 50.000 uznaných podporovatelů. Ústavní soudci už podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka neměli důvod cokoliv měnit. Podle Janečka je jasné, že byl špatně použit zákon a ministerstvo vnitra odvedlo mizernou práci. "Byla tam vysoká chybovost, nepopírám, že tam byly chyby, ale bylo tam dost podpisů, abych prošel," uvedl Janeček v České televizi.

Na dotaz, zda bude o funkci prezidenta usilovat za pět let, kdyby se měly konat další volby hlavy státu, Janeček řekl, že si to nemyslí. Uvedl, že společnosti chtěl jako prezident donést inspiraci v kritické době. "Ta doba je teď, nemyslím si, že by byla otevřena za pět let," uvedl.

ÚS konstatoval, že "ústavní stížnost téměř postrádá ústavněprávní argumentaci, na kterou by měl a mohl reagovat". Janeček podle soudu jen zmiňoval či parafrázoval určitá ustanovení Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, aniž specifikoval, čím konkrétně mělo dojít k porušení ústavně zaručených práv.

Smyslem ústavní stížnosti bylo podle Janečka především upozornit na nespravedlivý systém počítání hlasů a na špatný zákon o prezidentských volbách, který je zapotřebí změnit. "Jde o princip, jde o budoucí prezidentské volby, o spravedlivost největšího svátku demokracie v naší zemi, jimž prezidentské volby zajisté jsou. Jde o samotnou podstatu právního státu," soudí Janeček. Za nadějné považuje, že díky jeho odvolání Ústavní soud konstatoval, že stávající systém přepočítávání hlasů je špatný.

Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse bylo odmítnutí ústavní stížnosti Janečka očekávatelné. V komentáři pro ČTK napsal, že Janečkovými argumenty už se velmi zevrubně zabýval NSS a část jeho soudců dokonce nechtěla věcně ani jeho původní stížnost přezkoumávat. "Je nicméně pravdou, že kritika současného nastavení registrace kandidátů je velmi silná a i soudci nepřímo volají po úpravě pravidel. Inspiraci bychom mohli skutečně hledat v rakouské úpravě, jak doporučoval i sám Karel Janeček, kde je vyžadováno toliko 6000 podpisů, zato však ověřených," míní Preuss. Dodal, že takové ověření v současnosti nabízí například elektronická identita občana, kterou užívá stále více lidí.

Na hraně ústavnosti je podle Preusse to, že ministerstvo vnitra podle podústavních pravidel přezkoumává podpisy jen u vzorků a zbytek "dopočítává". I z těchto důvodů by doporučoval zákon upravit.