Jurečka věří, že dnes vznikne dohoda s odbory o růstu platů

Odbory požadují přidání od července. Odboráři se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují.

Jurečka řekl, že platy ve veřejné sféře a další sociální a daňové podpory nelze valorizovat o inflaci. Pokud by to tak bylo, vláda by inflační spirálu nadále roztáčela. "Zní to nepopulárně, ale musíme udělat kroky, které budou inflační tempo brzdit," řekl. Zvýšení platů je podle něj nutné vnímat i v kontextu dalších opatření, jako jsou úsporný tarif, chystaný růst existenčního a životního minima a podobně.

Ministr opětovně kritizoval stávkovou pohotovost, nepřijde mu korektní ve chvíli, kdy druhá strana má vůli jednat a najít shodu. "Jednáme, chceme se dohodnout ideálně dnes. Věřím, že to dneska uzavřeme," uvedl. Než bude dohoda hotová, nechtěl spekulovat o tom, odkdy a o kolik by mohly platy růst.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656.500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla 16 procent.

Odboroví předáci veřejných služeb a správy se členy vlády jednali o přidání dvakrát. Naposledy to bylo před třemi týdny. Stěžovali si na to, že nedostali od ministrů žádné jasné návrhy. Požadovali jednání s lídry koaličních stran. Do stávkové pohotovosti vstoupily úřednické odbory či svazy školství a zdravotnictví.

Premiér a předseda vládní ODS Petr Fiala už dřív řekl, že plošná opatření by mohla inflační spirálu dál roztáčet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně uvedl, že jakýkoliv růst platů je nyní na dluh. V neděli řekl, že kabinet počítá s navýšením platů od ledna, přidání o inflaci ale není realistické.

Jurečka chce před případným zavedením sektorové daně analýzu

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby ministerstvo financí předložilo analýzu, kterým odvětvím se aktuálně daří. Na základě dat lze podle něj uvažovat o sektorové dani, byl by rád, pokud by byla zavedena na omezenou dobu. Řekl to na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Čtyři koaliční strany podle nedělního vyjádření jejich představitelů pro Českou televizi připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady. TOP 09 a lidovci se chtějí bavit o podobě daně. Spíše skeptická je zatím pouze nejsilnější vládní strana ODS. Speciální daň z příjmů by byla ve výši 25 procent.

"Debata se vede. Jsme si vědomi toho, že s příchodem války na Ukrajině nejsme schopni zvládnout konsolidaci veřejných rozpočtů jen u výdajové stránky," řekl Jurečka. "Bavíme se o tom, kde najít dodatečné příjmy. Můžeme to nazývat pojmem sektorová nebo válečná daň," doplnil.

Resort financí by podle něj měl připravit analýzu toho, kterým odvětvím se aktuálně daří a která při válečném konfliktu vydělávají například více než v minulosti. Zmínil, že výrazně vydělávají například společnosti v oblasti energií. Zároveň by byl rád, kdyby případná sektorová daň byla zavedena jen dočasně.

Piráti přišli se třemi variantami. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky. Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až 20 miliard korun ročně.

Například čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Důvodem růstu je mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Opozice se domnívá, že stát by získal více peněz do rozpočtu právě díky vyšší dividendě od ČEZ. Ministerstvo financí v tomto týdnu navrhlo, aby ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnosti chce na dnešní valné hromadě firmy navrhnout dividendu 44 korun.

Témata:  Marian Jurečka ,  mzdy / platy,  odbory