Minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Po zvýšení například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Po zvýšení minima přibude lidí, kteří mohou podpory pobírat. Podle Jurečky je jich nyní asi 360.000, od července by to mohlo být kolem 400.000 osob. Podle podkladů k nařízení bude na dávky na druhé pololetí tak potřeba o 415,2 milionu korun víc. Celkem o 112,2 milionu by se zvýšily výdaje na dětské přídavky, o 144 milionů příspěvky na živobytí, o 78 milionů na doplatky na bydlení, o 69 milionů na příspěvky příbuzným pěstounům, o 7,8 milionu na dávky mimořádné okamžité pomoci a o 4,2 milionu na porodné.

Životní minimum pro dospělého, který žije sám, by se mělo navýšit z 4250 na 4620 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3910 korun, u druhé 3530 korun. U dětí do šesti let je to 2170 korun, od šesti do 15 let 2670 korun a od 15 do 26 let pak 3050 korun. Nově by podle návrhu na prvního dospělého mělo připadnout 4250 korun, na druhého 3840 korun, na dítě do šesti let 2360 korun, od šesti do 15 let 2900 korun a od 15 do 26 let 3320 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2740 na 2980 korun.

Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen od posledního přidání. Předposlední zvýšení o 13,2 procenta bralo v potaz zdražování do konce září 2019, poslední úprava o deset procent pak následný čas od října 2019 do konce října 2021. Nyní tedy ministerstvo práce započítalo zdražování bez růstu cen bydlení, energií, vody a paliv od loňského listopadu do konce letošního dubna. Růst je o 8,8 procenta.

Na přídavky na děti mají nárok rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Na dávku dosáhnou samoživitelé s pětiletým potomkem s měsíční částkou do 20.672 korun čistého. Od července by to bylo 22.474 korun. U rodičovského páru s osmiletým a šestnáctiletým potomkem by se příjmová hranice posunula ze 44.744 korun čistého na 48.654 korun.

Prarodič, který má vnouče v pěstounské péči, pobírá příspěvek 1,8násobek minima. Nově by tak měl 8316 korun místo dosavadních 7650 korun měsíčně. Tety, strýcové či sourozenci a známí jako pěstouni jednoho dítěte dostávají 2,3násobek minima, nově by to bylo 10.626 korun místo nynějších 9775 korun.