Dětský ombudsman by mohl podle nich vyřizovat ročně 2500 až 3000 podnětů. Roční náklady na chod instituce předkladatelé odhadli zhruba na 40 milionů korun.

Obdobnou předlohu obdržela dolní komora od skupiny poslanců z několika klubů už v minulém volebním období. Do voleb ji neprojednala.

Vláda například nesouhlasí se vznikem nového úřadu. "Ačkoliv vláda obecně podporuje snahu o zřízení národního orgánu pro práva dítěte, současně konstatuje, že zřízení samostatného nového orgánu a v návaznosti na to i nové organizační složky státu v této oblasti nepovažuje za vhodné," stojí v návrhu stanoviska. Vláda poukazuje i na to, že podle návrhu by řada kompetencí týkajících se dětí měla zůstat současnému ombudsmanovi. Sledovaných cílů by podle ní bylo možné dosáhnout i tím, že se upraví kompetence nynějšího ombudsmana.

Také zřízení nového úřadu nelze podle vlády považovat za rozpočtově odpovědné. Náklady, které vyčíslili předkladatelé, nejsou podle vlády úplné a dostatečně odůvodněné.

K návrhu se v připomínkovém řízení vyjádřila i Česká biskupská konference (ČBK) a vyjádřila s ním nesouhlas. Uvedla, že návrh obsahuje několik problematických ustanovení, která výrazně přesahují pravomoci současného veřejného ochránce práv. Mohou tedy podle ČBK vést k dosud nepředvídaným zásahům do právní sféry širokého okruhu osob, a to především do práv soukromoprávních subjektů. Konference varuje také před údajně nesystémovým zásahem do občanského procesního práva a správního práva.

Ochránce dětských práv by podle předlohy vyhodnocoval podmínky dětí v zemi a sledoval by naplňování dětských práv. Vydával by doporučení úřadům a zákonodárcům. Navštěvoval by ústavy a domovy. Mohl by podávat žaloby proti rozhodnutí úřadů i návrhy Ústavnímu soudu na zrušení zákonů nebo jejích částí. Dětský ombudsman by také spolupracoval s organizacemi zaměřenými na ochranu dětských práv a organizoval by osvětové a vzdělávací akce.

Dětský ombudsman by měl podle předlohy sídlit v Praze. Měl by mít pobočky, mohly by být v Brně a v Ostravě.