reklama

Největší zájem mají lidé z věkové kategorie, pro kterou se očkování nově spustí, hned na začátku. Například lidí nad 55 let, kteří se začali hlásit 28. dubna, se za prvních deset dní přihlásilo téměř 56 procent. Za první měsíc registrací jich přibylo na 65 procent.

V dalších věkových kategoriích byl zájem po deset dnech i po měsíci vždy o něco nižší než u starších. Ve všech skupinách nad 45 let se přihlásila v prvních deseti dnech více než polovina obyvatel tohoto věku. U lidí ve věku 30 až 34 let to bylo asi 35,5 procenta, za devět dní registrací poslední skupiny od 16 do 29 let asi 34 procent.

Aby se virus v populaci nešířil, je podle odborníků třeba vytvořit takzvanou kolektivní imunitu. V takovém stavu proočkování společnosti virus nemá dostatečné množství lidí, kteří se mohou dál nakazit, a postupně vymizí. U každé nemoci se tento podíl liší, u koronaviru to odhadují vědci nejméně na 70 procent.

U nakažlivějších variant, které by dokázaly překonat protilátky po nákaze nebo očkování, to může být ještě více. Mezi osoby, které tvoří tuto kolektivní imunitu, je tak možné započítat i ty, kteří nemoc v nedávné době prodělali.

Očkovaných alespoň jednou dávkou je asi 42,2 procenta populace a téměř 51 procent lidí starších 16 let, kteří se očkovat mohou. Očkování ve věkové skupině 12 až 16 let by podle nedělního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) mohlo začít na konci července. S vakcinací dětí mladších než 12 let se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) zatím nepočítá, protože vakcíny pro ně nejsou schválené.

 

reklama