Za kapesné si děti nejčastěji kupují sladkosti a drobnosti (58 procent), kosmetiku (12 procent) a počítačové či jiné videohry a jejich vylepšení (11 procent). Takřka polovina rodičů vyplácí kapesné tradičním způsobem, tedy v hotovosti, 13 procent jej posílá na účet a každý desátý rodič uvedené způsoby kombinuje.

Kapesné se liší podle věku dětí. Více než polovina rodičů dává svým potomkům kapesné již v předškolním věku. Průměrně dostávají 100 korun měsíčně. Při nástupu do školy se částka zvedá úměrně s potřebami dětí. Mladší žáci berou v průměru 130 korun za měsíc, starší pak 280 korun. Po skončení základní školní docházky dostávají děti do doby, než mají vlastní příjmy, průměrně 480 korun.

Pětina dětí se sama rozhoduje, za co kapesné utratí. Každé třetí dítě si, přestože má volnou ruku ve využití svého kapesného, u rodičů účel nákupu ověří. Zhruba každé desáté dítě se musí rodičů dovolit pokaždé, když si chce něco koupit, a 14 procent musí žádat svolení od určité částky.

Pokud dětem peníze předčasně dojdou, měli by rodiče být důslední a nedávat jim další. Této rady se drží pětina rodičů. Čtvrtina je ochotna dětem znovu přispět, pokud si peníze zaslouží, například jako odměnu za vykonané domácí práce. Na 16 procent rodičů dětem peníze dá, ale částku jim strhne z dalšího kapesného. Pouze osm procent dospělých dá svým potomkům peníze bez problémů, kdykoliv si řeknou.

Podle odborníků je důležité s dětmi o penězích mluvit již od malička a posilovat tím jejich finanční gramotnost. Svoji úlohu by v rozvoji finanční vzdělanosti měl sehrát i stát, a to prostřednictvím školského systému. To si myslí 68 procent obyvatel. Že tomu tak ale v praxi není, vnímá více než polovina Čechů. Podle nich se finanční gramotnost na školách učí málo nebo vůbec (56 procent).