reklama

Karanténa a izolace kvůli covidu-19 se od úterý zkrátí na pět dní

Izolace nakažených koronavirem a karanténa jejich kontaktů se podle premiéra Petra Fialy (ODS) zkrátí na pět dní. Je to potřebné kvůli šíření nakažlivější varianty koronaviru omikron, řekl po dnešním jednání vlády. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) doplnil, že změna bude účinná od úterý příštího týdne. V té době bude i podle Státního zdravotního ústavu omikron tvořit více než 50 procent případů. Do karantény budou nově muset i očkovaní a lidé po prodělání covidu-19. V tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že lidé budou muset po skončení kratší pětidenní izolace či karantény dalších pět dní nosit respirátor. Podobnosti ale zatím nesdělilo.

"Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti se šířením nákazy variantou omikron dospělo k tomu, že je možné a potřebné, a to i na základě zahraničních zkušeností, zkrátit karanténu a izolaci na pět dní," řekl Fiala. Ze zahraničních dat vyplývá, že omikron je nakažlivější než delta, ale do nemocnic míří menší podíl lidí s vážným průběhem nemoci. Podle predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se dá na vrcholu vlny epidemie omikronu čekat až 50.000 nakažených za den a do nemocnic bude přijímáno i 900 pacientů denně. V jeden den by tak mohlo být i 7000 hospitalizovaných.

Do izolace nastupují lidé s potvrzenou nákazou, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci. V současné době trvá dva týdny. V karanténě jsou lidé po rizikovém kontaktu s pozitivně testovaným člověkem. Ukončit ji šlo doteď po sedmi dnech negativním PCR testem, pokud nebyly žádné příznaky. Bez testu karanténa trvá dva týdny.

Nově budou muset podle Válka do karantény i lidé, kteří covid prodělali v posledním půl roce nebo byli očkovaní. Očkovaných proti covidu je přes 60 procent populace a 2,5 milionu lidí už nákazu koronavirem prodělalo, část z nich je ale zároveň očkovaná. Dosud se jich po rizikovém kontaktu tato povinnost netýkala, jen lidé z jedné domácnosti museli absolvovat test. Karanténu nemuseli dodržovat ani do obdržení výsledku testu.

Jako karanténa bude podle nového náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice (Piráti) označené i období po pozitivním antigenním samotestu, například ze zaměstnání. Protože jde o podezření, nikoliv o potvrzenou nákazu, nejedná se podle něj o izolaci. "Pokud je bez příznaků, zůstává následujících pět dní doma v karanténě. Pokud má příznaky, navštěvuje lékaře, který mu nechá udělat PCR test. Pokud se příznaky nevyvinou, vrací se do práce," popsal Pavlovic.

Kdykoliv může také zaměstnanec karanténu ukončit negativním PCR testem, který si neočkovaní platí a očkovaní jich mají až pět za měsíc hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Po pozitivním antigenním testu také nezačíná šestiměsíční lhůta, která se vyžaduje jako potvrzení pro covidový certifikát, který umožňuje využívání služeb či návštěvy akcí, například kulturních, sportovních nebo restaurací. U karantény po kontaktu s nakaženým možnost ukončení negativním testem není, ta trvá nově od 11. ledna automaticky pět dní.

Válek: Všichni zaměstnanci se budou od 17. ledna testovat dvakrát týdně

Všichni zaměstnanci se budou od 17. ledna podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) testovat dvakrát týdně antigenními testy. V případě pozitivity půjdou na pět dní do karantény. Tento režim by měl fungovat dva až tři týdny. Schválila to dnes vláda. Válek to oznámil na tiskové konferenci po jejím jednání.

Antigenní samotesty budou podle Válka hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, konkrétně fondu rezerv. "Takto zní dohoda s pojišťovnami," uvedl. Žádosti o proplácení testů je možné od 1. ledna podávat na portálu samotesty-covid.cz. Firmy či živnostníci by podle informací na webu i podle Hospodářské komory měli mít nárok na příspěvek nejvýše 60 korun včetně DPH na jeden test. Pojišťovny uhradí jen test uvedený v seznamu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Optimálně by podle mluvčího Hospodářské komory Miroslava Dira měly být označeny rizikovou třídou IVDst, řekl dnes ČTK.

V současné době se musejí testovat jen pracovníci, kteří nemají dokončené očkování nebo v posledním půl roce neprodělali nemoc covid-19. Testování je závazné jednou týdně. Pokud má zaměstnanec pozitivní antigenní test, musí se dostavit na oficiální odběrové místo k provedení potvrzujícího PCR testu.

Testování se bude od 17. ledna týkat všech zaměstnanců soukromých i státních firem a organizací, živnostníků a také jednatelů společností. Fungovat bude podle Válka v alternativním režimu dvakrát týdně, nebo jednou za tři až pět dnů. Pracovník bude moci dobrovolně podstoupit ověřovací PCR test, očkovaní jich budou mít z veřejného zdravotního pojištění hrazených pět za měsíc. Válek zároveň všechny vyzval, pokud budou mít pozitivní samotest a pocítí symptomy nákazy, aby se odebrali k lékaři. S ohledem na vývoj varianty omikron by podle Válka měl tento režim platit maximálně tři týdny.

Pracovníka, který se odmítne testovat, bude muset zaměstnavatel stejně jako dosud nahlásit příslušné hygienické stanici. Zaměstnanec bude muset nosit po celou pracovní dobu respirátor, od ostatních dodržovat odstup 1,5 metru a stravovat se na odděleném místě.

Testování nebudou muset podle Válka podstupovat lidé, kteří pracují z domu nebo nejsou rizikem pro ostatní. Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě uvedlo, že výjimku budou mít ti, "kteří se v místě výkonu činnosti nesetkávají se třetími osobami". Druhý případ je třeba vrátný, který na ministerstvu pouští auta na dvůr, a sedí v uzavřené prosklené kukani. Pro toho testování povinné nebude. "Takto je to v opatření nastaveno. Zaměstnavatel má obrovskou možnost se rozhodnout podle konkrétních podmínek, který režim je optimální pro to, aby zachytil všechny podezřelé pomocí antigenního testu nebo upravil provoz tak, aby byla část na home office, nebo aby část lidí pracovala samostatně," řekl po tiskové konferenci novinářům.

Jiný režim bude podle Válka platit pro pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách a také například řidiče veřejné dopravy. Vláda bude podle něj příští týden hledat model, který jednotlivá ministerstva a zainteresované strany definují a uvedou, co je možné z hlediska provozu. "V pátek pak odborníci řeknou, co je medicínsky v pořádku a co je organizačně proveditelné. Výsledek bude opatření, které příští týden vláda schválí," dodal. Týkat se to bude kritické infrastruktury státu, například pracovníků v energetice či vodohospodářů.

Vláda schválila kvůli ceně energií novelu se zvýšením dávek na bydlení

Příspěvky na bydlení by se mohly kvůli zdražení energií pro letošek zvýšit. Na dávku by mohlo dosáhnout také více lidí. Vláda schválila návrh novely, která zvedá částky pro výpočet podpory. Kabinet by mohl případně také rozhodnout o dalším navýšení, pokud by ceny dál rostly. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Předlohu vláda posílá do Sněmovny, projednat by ji chtěla zrychleně v legislativní nouzi. Pětikoalice má v dolní komoře většinu 108 hlasů.

"Rozhodli jsme o tom, že se adekvátně navýší příspěvek na bydlení a rozšíří, aby na něj dosáhlo víc lidí. V případě dramatických výkyvů na trhu s energiemi bude moci vláda zvýšit normativy," uvedl Fiala.

Podle novely by se takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává, mohly jednorázově zvednout podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení zhruba o 1100 až 2100 korun. Podporu by nově mohli pobírat i podnájemníci. Na vyšší dávky pro víc lidí by bylo podle ministerstva práce tento rok potřeba asi 2,6 až tři miliardy korun.

Na příspěvek na bydlení mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do normativních nákladů a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu. Normativ se pohybuje v družstevních a vlastních bytech podle počtu členů domácnosti od zhruba 5000 do 12.200 korun. V nájmu je to pak asi od 5600 Kč do 20.500 korun, roli hraje i velikost města. Novela částky pro letošek navyšuje. Lidem, kteří žijí sami v nájmu či podnájmu, by se měl normativ zvednout ještě o 1120 korun. Ve vlastním či družstevním bytě by to bylo o 1180 korun. Pro dvojici by se normativ podle novely měl v nájmu upravit o 1130 korun, ve vlastním a družstevním bytě o 1219 korun. Třem lidem by částky pro výpočet dávek vzrostly o 1607 a 1733 korun, čtyřem a více osobám pak o 1974 a 2147 korun.

Podporu jako nájemníci by mohli nově pobírat i podnájemníci. Příspěvek jako vlastníci by pak mohli mít třeba senioři, kteří převedli byt na své potomky, ale dál v něm žijí. Týká se to bydlení podle takzvané služebnosti. Vláda by pro letošek mohla normativy v případě dalšího zdražování ještě upravit, pokud by odhadované průměrné náklady u energií proti loňsku změnily "významným způsobem". O kolik by musely vzrůst, navrhovaný zákon neupřesňuje. Odhad by předložilo ministerstvo průmyslu s Energetickým regulačním úřadem, pokud by mu to kabinet uložil.

Platy ústavních činitelů by měly zůstat stejné jako loni, schválila vláda

Platy politiků, soudců a státních zástupců by měly být letos od února stejně vysoké jako loni. Vláda dnes schválila novelu ministerstva práce a sociálních věcí, která počítá se zmrazením platové základny, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda chce předlohu projednat ve stavu legislativní nouze. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost.

Plat politiků od letošního ledna vychází z částky 89.155 korun. Podle schváleného návrhu zůstane základna stejná jako loni a předloni, měla by činit 84.060 korun. U soudců to místo 106.986 korun bude 100.872 korun a u státních zástupců po zmrazení místo 96.287,40 korun pro letošek 90.748,80 korun.

Fiala řekl, že mimo jiné kvůli inflaci a stavu ekonomiky kabinet zvýšil od tohoto roku platy jen lidem, kteří v první linii bojují s covidem-19. "U ostatních došlo k zachování úrovně loňského roku. Považovali jsme za správné, abychom stejně přistoupili k ústavním činitelům," uvedl. Podle Jurečky nebude předpis účinný zpětně, takže v případě schválení ovlivní výši platů od února.

Soudci se už v minulosti kvůli zmrazení svých platů obraceli na soudy, které jim vyhověly. Jurečka uvedl, že kabinet postupuje s ohledem na starší soudní rozhodnutí. "Jsme v situaci, která je velmi vážná z hlediska narůstajícího schodku státního rozpočtu a celkové ekonomické situace ČR. Není to opatření jen vůči úzké skupině soudců nebo ústavních činitelů. My jsme dalším statisícům lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, platy nezvýšili," dodal. Kabinet návrh považuje za akt solidarity, neohrozí podle něj nezávislost či majetkové poměry soudců a státních zástupců.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce. Už loni platil základ z roku 2020. Důvodem byly úspory za epidemie. Od letoška je navyšování znovu automatické.