Počet obyvatel Česka se za první tři měsíce roku zvýšil nepatrně, o 425 osob. Populace tak zůstala na úrovni 10,694 milionu lidí. Přírůstek zahraniční migrací se meziročně snížil o více než polovinu, větší byl i úbytek populace přirozenou měnou. Nouzový stav a s ním spojená omezení se odrazil v rekordně nízkém počtu manželství uzavřených v březnu.
Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
"Naopak nezvykle vysoký byl letos počet manželství uzavřených v únoru, k němuž zřejmě přispěla zajímavá data v kalendáři. Například až třetina únorových novomanželů si pro svůj svatební den zvolila sobotu 22. 2. a na svatební obřady byla bohatá i sobota 29. či čtvrtek 20. února."
— ČSÚ (@statistickyurad) June 12, 2020
Sňatků bylo v průběhu prvního čtvrtletí uzavřeno 3500, což bylo o téměř 600 méně než o rok dříve. K nižšímu počtu sňatků přispěl podle statistiků zejména měsíc březen, během kterého byla možnost uzavření manželství omezena epidemiologickými opatřeními. Březnových sňatků bylo podle dosud dostupných údajů méně než 600, což představuje nejnižší měsíční počet sňatků za více než stoletou historii České republiky, uvedl ČSÚ.
Naopak nezvykle vysoký byl letos počet manželství uzavřených v únoru, bylo jich kolem 2200, což je nejvyšší únorový počet od roku 2003. Podle statistiků jsou za tím zajímavá data v kalendáři. "Až třetina únorových novomanželů si pro svůj svatební den zvolila sobotu 22. 2. 2020 a na svatební obřady byla bohatá i sobota 29. 2. a čtvrtek 20. 2.," shrnuli statistici.
Počet rozvodů, které nabyly právní moci do konce března letošního roku, byl 5200, meziročně o téměř 900 méně. V pozadí nižšího počtu rozvodů však podle ČSÚ pravděpodobně stálo i omezení činnosti soudů v době nouzového stavu.
Narodilo se 26.200 dětí, meziročně o 700 méně. Děti narozené mimo manželství představovaly téměř 49 procent všech narozených. Zemřelých bylo 30.000, proti loňskému stejnému období o 200 méně. Nejvíce úmrtí bylo, stejně jako loni, zaznamenáno v lednu, a to 10.200. Bilance přirozené změny byla tedy v 1. čtvrtletí záporná, počet zemřelých převýšil počet narozených dětí o 3800.
Ze zahraničí se od ledna do konce března přistěhovalo 16.100 lidí, o 800 více než v prvním čtvrtletí roku 2019. Meziročně vyšší byly počty přistěhovalých v lednu a únoru, zatímco v březnu byl zaznamenán meziroční pokles. Počet vystěhovalých meziročně vzrostl o 6000 na 11.900. "Na nárůstu počtu vystěhovalých se částečně podílely administrativní úkony související s omezením platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu deseti let. Jejich rozsah však nelze z dostupných zdrojů přesně stanovit," uvedl ČSÚ.
Přírůstek zahraniční migrací tak činil 4200, což představovalo meziroční pokles o více než polovinu. Nejvyšší přírůstek, stejně jako v předcházejících letech, měli občané Ukrajiny (4700), druhé nejvyšší bylo saldo občanů Ruska (800) a třetí občanů Rumunska (300). Naopak nejvyšší odliv zaznamenali Britové, počet vystěhovalých převýšil počet přistěhovalých o 1500, u Němců činil pokles 700, Poláků se vystěhovalo o 600 více než přistěhovalo a Slováků o 500.
Nejlidnatějším krajem je Středočeský kraj, v němž na konci března žilo skoro 1,39 milionu lidí. Následuje Praha s 1,325 milionu obyvatel. Víc než milion obyvatel mají ještě Moravskoslezský a Jihomoravský kraj.
Témata: obyvatelstvo, Česká republika, populace, Český statistický úřad, svatba, rozvody, porodnost
Související
12. září 2022 9:51
5. ledna 2021 22:07
28. prosince 2020 8:39
27. prosince 2020 20:15
14. prosince 2020 10:31
8. prosince 2020 16:04