reklama

Bosna má jednu z nejnižších porodností na světě, činí pouze 1,25 dítěte na jednu matku. Kromě ní úbytku obyvatelstva napomáhá vystěhovalectví, rychlé stárnutí populace, ale i hluboce zakořeněná nerovnost pohlaví, uvádějí autoři studie. Do roku 2070 by proto za předpokladu zachování současných demografických trendů měla v balkánské zemi žít sotva polovina lidí proti dnešku.

K provedení společenských i hospodářských reforem, které by pomohly odvrátit demografickou krizi a posílily v zemi "lidský kapitál", vyzval švédský diplomat v Bosně Torgny Svenungsson, jehož země vypracování studie podpořila.

"Mladí lidé odcházejí z Bosny, aby založili rodinu v zemích Evropské unie," řekl Švéd. Vláda by se proto podle něj měla snažit o takové reformy, které by zastavily úbytek obyvatel a učinily zemi "přitažlivější pro své vlastní občany".

Podle posledního sčítání lidu provedeného v roce 2013 žilo v Bosně více než 3,5 milionu lidí, z toho přibližně dvě třetiny v bosňácko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a třetina v Republice srbské, kterou z většiny obývají Srbové. V předchozím cenzu z roku 1991 žilo v Bosně 4,3 milionu lidí.

Od války v letech 1992 až 1995, která stála život zhruba 100.000 lidí, se Bosna potýká s hlubokou společenskou krizí, zaostalou infrastrukturou a nevýkonnou státní správou. Jedním z důsledků je masové vystěhovalectví do jiných částí bývalé Jugoslávie a rovněž západní i střední Evropy.