Bývalý německý ministr zemědělství, který do úřadu vysokého představitele pro Bosnu nastoupil v srpnu, mimo jiné varuje před naplněním záměru bosenských Srbů vytvořit vlastní armádu. To by podle něj znamenalo rozdělení ozbrojených sil země na dvě samostatné části a do Bosny by bylo nutné znovu poslat více mezinárodních mírových jednotek, aby se zabránilo nové válce.

V současné době na zachování míru v Bosně dohlíží 700členný kontingent evropské vojenské mise EUFOR. Kromě toho si v Sarajevu udržuje formální základnu Severoatlantická aliance. Mandáty obou na příští rok má tento týden schvalovat Rada bezpečnosti OSN, Rusko ale pohrozilo, že zablokuje příslušnou rezoluci, pokud z ní nebudou vypuštěny veškeré odkazy na vysokého představitele.

To by ovšem oslabilo Schmidtovu autoritu jako mezinárodního dohlížitele na respektování Daytonské mírové dohody podepsané v roce 1995. Díky této dohodě byly ukončeny válečné konflikty, které v první polovině devadesátých let provázely rozpad bývalé Jugoslávie.

Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik hrozí stažením z celostátních institucí, a to včetně ozbrojených sil, přičemž by byla obnovena bosenskosrbská armáda. V polovině října Dodik řekl, že přinutí bosenskou armádu, aby se stáhla z Republiky srbské (RS) obklíčením jejích kasáren. Pro případ, že by se Západ pokusil vojensky zasáhnout, se odvolal na "přátele", kteří "srbské věci" slíbili podporu. Očividně tím mínil Srbsko a Rusko.

"To se rovná odtržení, bez oficiálního prohlášení,“ citoval The Guardian ze Schmidtovy zprávy doručené minulý týden v pátek generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi. Dodikovy činy podle vysokého představitele "ohrožují nejen mír a stabilitu země a regionu, ale mohou vést ke zrušení samotné Daytonské mírové dohody, pokud na ně mezinárodní společenství nebude reagovat".

Bosnu a Hercegovinu na základě dohody tvoří Republika srbská a bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH).