Ruská invaze narušila vývoz kuřecího masa z Ukrajiny do Evropy a na Blízký východ. Větší šok ale způsobil dopad konfliktu na export obilovin. Ukrajina je významným producentem kukuřice a pšenice, které jsou součástí krmiva pro kuřata. Přerušení klíčového zdroje globálních dodávek zvyšuje náklady pěstitelů drůbeže, problém ale prohlubují i rostoucí náklady na energii a dopravu. Evropské sdružení výrobců krmiv (FEFAC) odhaduje, že se výroba krmení letos v Evropské unii bude dál snižovat, přičemž produkce krmiv pro kuřata se může snížit až o tři procenta.

Dalším faktorem, který se promítá do ceny drůbežího, je ptačí chřipka. Když se zemědělci snaží zastavit její šíření, jsou nuceni provádět hromadné porážky. Jen ve Spojených státech bylo od začátku února kvůli epidemii ptačí chřipky utraceno více než 38 milionů kuřat a krůt. Británie čelila největšímu ohnisku ptačí chřipky v historii loni v říjnu, ve Francii byl utracen každý dvacátý pták.

K růstu cen kuřecího masa přispívá také inflace. Například v Malajsii ceny potravin vystoupily v dubnu na maximum od roku 2017. Tamní vláda ve snaze zajistit domácí dodávky a zamezit dalšímu růstu cen plánuje od 1. června zakázat vývoz 3,6 milionu kuřat měsíčně.

Před zavedením zákazu vývozu vláda vyzkoušela několik způsobů, jak dostat cenu kuřecího masa pod kontrolu. Po zavedení cenového stropu v únoru slíbila subvence výrobcům potravin, kteří se potýkají s vyššími náklady. Vyplacen byl ale jen zlomek, a to spíše menším chovatelům.

Některé velké společnosti v Malajsii nemají o dotace zájem a chtějí, aby ceny určoval trh, uvedl premiér Ismail Sabri Yaakob. Malajsijská komise pro hospodářskou soutěž zároveň prošetřuje zprávy, že mezi velkými společnostmi existují kartely, které ceny a produkci kuřecího masa ovlivňují.