reklama

Novelu zákona o potravinách dnes schválila Sněmovna. Nová povinnost se bude vztahovat například na vejce, med, květák, zelí nebo česnek. Spadat pod ni budou i čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta se dál bude vztahovat i na řepkový a slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.

"Podíly by měly brát v potaz vážený průměr napříč vybranými kategoriemi, aby bylo možné podmínku splnit již od začátku i tam, kde má ČR výrazně nízkou soběstačnost," uvedl prezident komory Doležal. Zdražení zboží to podle něj nepřinese. "Výkupní ceny zemědělských výrobců i průmyslových výrobců jsou v ČR dlouhodobě nízké. Problém je v nastavení obchodní přirážky řetězců, které nakupují nekvalitní a dotovanou nadprodukci ze zahraničí a využívají tyto nízké ceny k tlaku na tuzemské dodavatele," řekl.

Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků nevidí novelu zákona jako narušení běžné soutěže, což oponenti novely často připomínají. Podle kritiků novely návrh neprojde přes notifikaci u Evropské komise. "Už teď je náš byznys ovlivněn různou výší dotací v jednotlivých zemích. Například jedním z největších příjemcem dotací v zemědělství je Polsko, které má zároveň jednu z nejnižších úrovní kontrol bezpečnosti výroby potravin. My bychom se nebránili ani variantě, že se všechny dotace zruší a budeme podnikat čistě podle pravidel trhu, to se ale obávám, že již není v dnešním světě možné," uvedl bývalý ministr zemedělství a místopředseda iniciativy Jiří Milek.

Problém s novelou nemá ani Družstvo CBA, které v ČR sdružuje přes 1000 prodejen, hlavně na venkově. "Pro velké řetězce by bylo splnění nových podmínek složitější, u některých je podíl zahraničních výrobků i 90 procent, musely by tak výrazně změnit skladbu sortimentu. V našem případě by schválení novely nijak velkou změnu neznamenalo, dlouhodobě se snažíme u sortimentu, kde to alespoň trošku jde, zaměřovat na lokální výrobce. V nabídce našich prodejen tak toto zboží převažuje, v některých prodejnách činí jeho podíl až 90 procent," uvedl předseda družstva Roman Mazák.

Proti novele se staví prezidentka potravinářů Večeřová. Podle ní jde o nešťastný způsob, jak zvýšit potravinovou soběstačnost a podíl českých potravin na pultech. "Rozhodně by bylo přínosnější, jak pro spotřebitele, tak pro výrobce a zemědělce, kdyby se na výrobcích uváděla země původu suroviny. To znamená, že pokud by byl výrobek například zpracován z polského mléka na území ČR, muselo by být jako země původu suroviny uvedeno Polsko, nikoliv obecně ČR, kde došlo jen ke zpracování nebo dokonce jenom přebalení výrobku. A takto lze pokračovat i u jiných surovin," sdělila ČTK. Současný návrh podle ní poškodí zpracovatele, ale hlavně spotřebitele.

Naprosto proti návrhu se staví Vinařská unie ČR, podle které je zákon pro domácí trh s vínem likvidační. "V produkci vinných hroznů Česko není ani zdaleka soběstačné. Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu ale i méně. Ani při nejlepší vůli proto není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů," uvedl prezident unie Ondřej Beránek.

Proti novele se už v minulosti postavili také nadnárodní potravináři. Kritizují protekcionismus českého trhu a tvrdí, že nedává smysl s bojem proti tzv. dvojí kvalitě potravin. Ředile Českého sdružení pro značkové výrobky Jan Levora napsal poslancům dopis, ve kterém před přimáním normy varoval. "Upozorňujeme, že nedává úplnou logiku bojovat na jedné straně proti tzv. dvojí kvalitě a zároveň na druhé straně za potravinovou soběstačnost - buď chceme mít všude stejné potraviny, pak ale nemůžeme ohraničovat trh, nebo chceme ohraničovat trh, ale pak nemůžeme mít stejné potraviny," uvedl.

reklama