Lékaři: V roce 2050 může v ČR žít 300.000 lidí s demencemi, teď 140.000

Lékaři z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně z různých odborností proto pracují na národním akčním plánu, jehož součástí jsou doporučené postupy pro jejich léčbu a budování sítě zdravotnických zařízení, která o ně pečují. Řekli to dnes na tiskové konferenci.

Nové doporučené postupy mají stanovit, jestli při podezření na vznikající demenci mají lidé navštívit svého praktického lékaře nebo specialistu neurologa či psychiatra. Nejednotné jsou i doporučené postupy. "Kvůli tomu se řada lidí dostane k léčbě pozdě, mnoho rodin je zoufalých, protože neví, na co mají nárok, není definována sociální podpora a podobně," uvedl přednosta Neurologické kliniky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK) a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Nemocných přibývá zejména kvůli stárnutí populace. U lidí ve věku 80 až 84 let trpí nějakou formou demence asi 12 procent, z devadesátníků každý druhý. Praktičtí lékaři na první příznaky demence vyšetřují každého pacienta nad 65 let při preventivní prohlídce. Varujícím příznakem může být například neschopnost zapamatovat si tři slova nebo správně zakreslit čas do hodin.

Vláda loni schválila Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN). Od letošního roku pracují na novém doporučeném postupu léčby mezioborové pracovní skupiny. "Měl by definovat role, kompetence a dostupnost jednotlivých lékařských specialistů nebo systém diagnostiky a léčby. Také jasně určí systém úhrad jednotlivých úkonů nebo možností předepisovat léky," vysvětlila garantka geriatrie 3. LF UK a Interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Hana Vaňková.

Důvodem poddiagnostikovanosti je podle Rusiny také to, že nemoci jsou v pokročilých stadiích obtížně léčitelné, což vrhá obecně na účinnost léčby špatné světlo. Prvotní příznaky jsou zase naopak bagatelizované s tím, že jsou ve stáří normální. Zejména v regionech vzdálených od velkých nemocnic chybí o nemocné i ambulantní péče.

Z pacientů s demencemi se potýká asi 60 procent s Alzheimerovou chorobou. Podle odhadů postihuje zhruba dvě procenta lidí ve věku nad 65 let. Každých pět let se podle odborníků podíl znásobí, postihuje zhruba dvakrát častěji ženy než muže.

Náklady na léčbu stojí zhruba 40.000 korun, od roku 2014 se téměř zdvojnásobily. Finanční dopady ale nemoc nemá jen do veřejného zdravotního pojištění, ale také na sociální oblast a rodiny pacientů, protože je mnohdy nutné jejich umístění v pobytových zařízeních. Takzvané domovy se zvláštním režimem zřizují města či soukromníci. V městských zařízeních je cena kolem 10.000 až 12.000 korun za měsíc, v soukromých nejčastěji přibližně 15.000 až 25.000 Kč měsíčně. Příspěvek na péči, který dostává rodina od státu, jde přímo zařízení.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stadiích není schopen se o sebe postarat. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či nezdravý životní styl.

Témata:  lékaři