reklama

"Většina případů rakoviny plic, až 80 procent pacientů, je bohužel diagnostikována pozdě, kdy už léčba obvykle nevede k úplnému vyléčení. Její časná detekce je proto naprosto zásadní," uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví a přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Kouření je příčinou každého šestého úmrtí v Česku. Kromě rizika rakoviny plic, infarktu, mrtvice a dalších nemocí odborníci upozorňují na to, že kouření může snižovat účinnost řady léků. "Léky na úzkost, deprese a ředění krve fungují u kuřáků hůře. Kromě toho kouření zvyšuje nebezpečí vzniku cévních uzávěrů při užívání antikoncepce a bylo prokázáno, že potravinové doplňky s beta-karotenem u kuřáků zvyšují výskyt plicních nádorů," uvedl Jan Hartinger z Farmakologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Na celém světě žije kolem 1,3 miliardy kuřáků. Z nich osm milionů podle odhadů letos v důsledku kouření zemře, z toho 1,2 milionu kvůli pasivnímu kouření, tedy vdechování cigaretového kouře. Podle dat Státního zdravotního ústavu kuřáků v ČR ubývá. Alespoň příležitostně si zapálí cigaretu méně než čtvrtina starších 15 let. Část lidí přechází na alternativy klasických cigaret, které sice neobsahují dehet a další spaliny hoření, ale stejně jako v klasických cigaretách je v nich nikotin, na kterém vzniká závislost.

Roční výdaje státu na zdravotní péči o kuřáky a jejich kratší dobu ekonomické aktivity odborníci odhadují na 100 miliard korun. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá.

Většina kuřáků má za život několik neúspěšných pokusů přestat, v průměru necelý jeden každý rok. Odborníci se shodují, že bez pomoci dokážou přestat jen asi čtyři procenta z nich. Pomoc jim proto nabízejí specializovaná centra a dostupné jsou i léky, které pomáhají se závislostí.

reklama