Lidé se po covidu nevrátili k zdravějšímu životnímu stylu

Na dnešní tiskové konferenci v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) to řekli zástupci České obezitologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP).

Zatímco v roce 2016 mělo nadváhu 7,5 procenta dětí a obézních bylo 10,3 procenta, v roce 2021 to bylo 9,6 procenta a 16,4 procenta. Ideální váhu tak nemá víc než čtvrtina dětí. Podle předsedy sekce pediatrické obezitologie České pediatrické společnosti ČSL JEP Jana Boženského nejvíc tloustly děti, kterým bylo v roce 2021 jedenáct až třináct let.

Největší problém je podle něj pití sladkých a energetických nápojů. "Lahev dokáže v klidu pokrýt polovinu denního energetického příjmu dítěte," vysvětlil. Dva litry kolového nápoje mají stejnou energetickou hodnotu jako 11 rohlíků. Energetický nápoj vydá za rohlík a obsahem kofeinu za dvě kávy.

Podle psycholožky a dietoložky Ivy Málkové z organizace STOB se vlivem protiepidemických opatření jako byla školní výuka on-line a zákaz volnočasových kroužků snížily pohybové aktivity dětí.

Snaha o redukci hmotnosti dítěte podle ní znamená pracovat s celou rodinou. "Terapie dítěte s obezitou je terapie celé rodiny, protože rodiče jsou dítěti modelem. Častým problémem je nejen špatná skladba jídelníčku, ale i jídlo navíc, kde je spouštěčem k jídlu ne hlad, ale takzvané obezitogenní prostředí a dále jídlo jako prostředek k řešení stresu," uvedla.

Problém s dětskou obezitou podle lékařů je, že závažné zdravotní komplikace, se kterými se obvykle setkávají lékaři u lidí kolem padesáti nebo šedesáti let, mohou postihnout už třicátníky.

Nadváhu nebo obezitu mají dvě třetiny české populace. U obézních lidí je kromě vyššího rizika rakoviny, ztučnění jater nebo nemocí srdce, také častější diabetes druhého typu. Už v roce 2018 bylo v ČR diabetiků více než milion. "Na léčbu cukrovky jde 15 až 20 procent veškerých nákladů na zdravotnictví," doplnil přednosta Centra diabetologie IKEM a přednosta České obezitologické společnosti ČSL JEP Martin Haluzík. Pokud v roce 2021 systém veřejného zdravotního pojištění měl náklady 404 miliard korun, jde o 61 až 81 miliard.

Léky určené přímo pro pacienty s obezitou, které jim pomáhají snížit hmotnost, přitom z veřejného zdravotního pojištění hrazené nejsou. Úprava životního stylu je podle Haluzíka nezbytnou podmínkou, umožní ale většinou zhubnout jen zhruba o pět až 10 procent. Největší zdravotní přínosy se přitom projeví od 15procentního úbytku hmotnosti. "Je paradox, že nemoc, která způsobuje největší komplikace, nemá léčbu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění," dodal. S pojišťovnami lékaři o úhradě jednají.

Haluzík zdůraznil, že na obezitu je třeba se dívat jako na civilizační chorobu podobně jako na vysoký krevní tlak a ne jako na něco, za co si pacienti mohou sami a proto by se s tím sami měli vypořádat.

Obezita je zhruba u poloviny podmíněná geneticky, roli hraje i prostředí včetně sociálního. V poslední době se může projevit i ekonomická situace a zejména zdražování potravin. "Problém je v tom, že celá řada nejlacinějších potravin je také nejméně zdravých," dodal.

Zdravá strava nemusí být podle něj dražší o tolik, o něco ale vždycky dražší bude, například kvůli potřebě přidat do jídelníčku ovoce a zeleninu. Podle Málkové jsou tipy i na webu STOB, radí například plánovat dopředu, vařit doma místo jídla v restauracích nebo nekupovat polotovary. Podle Boženského se dá ušetřit i na pitném režimu, například právě dětmi oblíbených slazených nápojích nebo energetických drincích.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  lidé,  obezita