Předseda sněmovního klubu KDU-ČSL Marek Výborný dnes ve Sněmovně novinářům řekl, že chystá návrh usnesení tak, aby ho mohl předložit koaličním partnerům z vlády Spolu a PirSTAN a příští týden plénu Sněmovny.

Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva počátkem dubna. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině.

"Ruská federace se dopustila zločinu agrese proti Ukrajině, rozpoutala v Evropě rozsáhlou a nikým nevyprovokovanou válku, usiluje o zničení mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, útočí proti svobodě, liberální demokracii a západní civilizaci založené na respektování lidských a občanských práv každého jednotlivce," stojí v usnesení. Zločinem bylo podle Sněmovny i ruské obsazení Krymu a části území východní Ukrajiny před osmi lety. "Ruská federace musí nést za rozpoutání války následky, a to včetně platby reparací," uvedli poslanci.

Ruská armáda podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) systematicky páchá válečné zločiny. Ministr je přesvědčen o tom, že pachatelé se z nich budou po ukončení konfliktu zodpovídat.

Ukrajinský parlament 14. dubna schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. "Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj," stojí v textu. "Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu," stojí v rezoluci.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.