Lipavský k summitu: Evropa musí hledat společnou pozici, která je poté silnější

Prezidenti a premiéři zemí EU pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

"Summit se v tuto chvíli neshodl, ale je potřeba jednání vést, vysvětlovat a prosazovat naši pozici. To se koneckonců děje. Uvidíme, v jaký moment Evropa dojde k dalšímu rozhodnutí," řekl Lipavský. Klíčové je podle něj sledovat finanční toky proudící do Ruska, protože peníze, které tam Evropa dnes posílá, drží režim ruského prezidenta Vladimira Putina v nějaké míře akceschopnosti i vůči Ukrajině a umožňují mu konflikt živit.

"Rozumím tomu, že ve světle toho, že první čtyři sankční balíky byly přijaty relativně rychle a bez nějakých větších debat, tak to nyní může vyvolávat pocit, že věci nejdou tak rychle, jak by měly jít. Ale Evropa je o tom, že je potřeba najít společnou pozici, a o to je poté silnější," konstatoval šéf české diplomacie.

Evropská komise podle premiéra Petra Fialy (ODS) připraví další, už pátý balíček sankcí, který bude rozšiřovat a zpřesňovat současná opatření. Unijní exekutiva se také bude snažit zjistit, zda sankce obsahují mezery, kterými by šly obcházet, a bude chtít tyto mezery zacelit. Komise podle Fialy balíček představí v nejbližší době.

Česko podle ministra Lipavského zastává co nejpřísnější sankce. "Ale spíše než dopředu veřejně hovořit o konkrétních receptech a sankcích je potřeba politicky prosazovat princip toho, že se omezí finanční toky, které proudí do Ruska," uvedl.

Většina finančních toků je tvořena nákupem energetických surovin. Rozumí proto požadavkům Polska a pobaltských států, jež se vyslovily pro embargo na dodávky ruského plynu a ropy do EU. To ale z ekonomických důvodů odmítá třeba Německo, Maďarsko nebo Nizozemsko. "Můžeme nacházet různé recepty a Evropa se zároveň musí chovat odpovědně vůči energetickému trhu," dodal Lipavský.

V návaznosti na dosud přijaté čtyři balíky postihů podle ministra státní správa intenzivně pracuje na identifikaci sankcionovaných osob a subjektů a na náležitých opatřeních typu zmrazení majetku či znemožnění finančních operací.

Co se týče národních opatření, jako by bylo například zabavování majetku ruským oligarchům, kteří mají v Česku nemovitosti, pro takové kroky nemá český právní řád podle Lipavského oporu.

"Česká republika je právním státem na rozdíl třeba právě od Ruska, kde tyto základní principy dost často neplatí. Toho se musíme držet. Na druhou stranu to neznamená, že stát nehledá cesty k omezení ruského vlivu a některých vlivových skupin na svém území. Na tom také pracujeme, ale omezení takovýchto vlivů neznamená, že by se zabavoval majetek," dodal šéf diplomacie.

Před summitem EU se konalo též jednání lídrů zemí NATO. Polský návrh na vyslání mírové mise pod záštitou Severoatlantické aliance na Ukrajinu souhlas summitu nezískal. Podle Lipavského ale Polsko s konkrétním návrhem nepřišlo.

Tradiční mírové mise jsou vysílány do míst, kde je domluven mír, uvedl ministr. "Nejsou vysílány za účelem vynucení míru a za účelem boje," řekl. "Podpoříme mírovou misi v situaci, kdy bude takovou misi možno vyslat, aby dohlížela právě na domluvený mír. Do momentu, než bude uzavřen mír, tak to nejzásadnější, co děláme a musíme v tom pokračovat, je maximální podpora Ukrajině a maximálně omezující opatření proti Ruské federaci," dodal.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  Jan Lipavský,  EU