Lipavský: Nové sankce musí Rusko připravit o peníze na válku, rozhodne summit

Embargo na jejich dovoz prosazují zvláště pobaltské země či Polsko, několik zemí včetně Německa, Nizozemska nebo Maďarska však s ohledem na energetickou závislost na Rusku rázné kroky odmítá. Německá ministryně Annalena Baerbocková zpochybnila možnost dohody na embargu na dovoz ruské ropy.

Unijní země se za více než tři týdny od začátku ruské invaze shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které tvrdě dopadají na ruskou ekonomiku. Zatím však nezasáhly vývoz energetických zdrojů, z něhož má Moskva klíčové příjmy.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání řekl, že Rusko se při útocích na jihoukrajinský Mariupol dopouští válečných zločinů a EU nesmí zůstat nečinná. Sedmadvacítka je proto připravena společně se svými partnery přijmout další sankce, dodal.

"Není možné, abychom s Ruskem dále čile obchodovali a za ty peníze potom Rusko platilo válku, kterou páchá neskutečná zvěrstva na Ukrajině a na ukrajinském lidu," prohlásil o sankcích Lipavský. Připustil ovšem, že se mezi ministry objevily různé názory a že rozhodnutí o rozsahu sankcí bude na lídrech.

Litevský ministr Gabrielius Landsbergis před jednáním prohlásil, že EU by se měla shodnout přinejmenším na zákazu dovozu ruské ropy, který podle něj nebude mít na unijní země tak tvrdý dopad jako přerušení dodávek plynu. Například Německo, které patří v rámci EU k zemím energeticky nejvíce napojeným na Rusko, pokrývá ruským plynem 55 procent své celkové spotřeby, kdežto ropou 35 procent.

"U ropného embarga není otázka, jak moc ho chceme či ne, ale jak moc jsme závislí na ropě," prohlásila po jednání německá ministryně Baerbocková, podle níž se ani další unijní státy nemohou od ruské ropy odstřihnout ze dne na den.

Česko patří podle Lipavského k zemím, které po boku Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska prosazují tvrdou cestu, ačkoli je podle něj nutné brát ohled na ekonomické dopady chystaných kroků. S nimi by se sedmadvacítka rovněž měla vypořádat společně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dnes zveřejněném videoposelství vyzval občany Německa, aby ukončili veškeré hospodářské vztahy s Ruskem a připravili tak Moskvu o prostředky na pokračování války s Ukrajinou. Naopak Putinův mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že pokud se EU rozhodne uvalit embargo na dodávky ruské ropy, vážně to ovlivní celosvětový trh s touto komoditou.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  Rusko,  sankce,  Jan Lipavský