Rusko podle Lipavského používá metody blízké teroristickým organizacím. Zmínil například masakry civilistů v Buči, hrozby použití jaderných zbraní nebo situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny.

Nejdůležitějším úkolem české diplomacie je podle ministra podporovat Ukrajinu a vysvětlovat, proč nelze být vůči zlu v podobě války lhostejný. "To se samozřejmě netýká jen Evropy, ale možná ještě daleko naléhavější je tento úkol v Africe a ve všech zemích takzvaného globálního jihu, které se Rusko snaží manipulovat proti Ukrajině a Západu," dodal Lipavský.

Připomněl, že válka zásadním způsobem ovlivnila priority českého předsednictví v Radě EU. Hlavním tématem je pomoc Ukrajině při obraně před ruskou agresí i s obnovou země. "Ruské agresivní chování také znovu nastínilo evropské slabiny, ať už jde o naši obranyschopnost, kybernetickou bezpečnost či odolnost našich institucí a společností," míní ministr. Klíčovým úkolem pak je, aby EU zůstala v reakci na ruskou agresi jednotná.

"Budeme usilovat o pozastavení vízových facilitačních dohod Evropské unie s Ruskem a Běloruskem, které Moskvu v její agresi podporuje. Zdá se to být dosažitelný cíl. Diskuse ohledně toho, jak omezit další vydávání víz Rusům a Bělorusům, jsou také na pořadu dne. Postoje členských zemí unie v této věci nejsou jednotné a čeká nás mnoho práce," řekl šéf diplomacie.

Ukrajině, Moldavsku a Gruzii chce Česko pomoci konkrétními kroky k integraci do EU. Ministři zahraničí těchto tří zemí dorazí příští týden do Prahy a zúčastní se oběda na okraj zasedání šéfů diplomacií zemí EU. Česko ale podle Lipavského nezapomíná ani na kandidátské země na západním Balkáně.

Ministerstvo zahraničí dosud obdrželo desítky žádostí o udělení dlouhodobého pobytu od obránců lidských práv, nezávislých novinářů a aktivistů z Ruska a Běloruska, řekl Lipavský. K tomu vláda v květnu schválila program Občanská společnost. Žádosti zpracovává ministerstvo zahraničí společně s ministerstvem vnitra.

Lipavský také připomněl, že jeho úřad uspíšil přípravu takzvaného Magnitského zákona, který umožní postihovat národními sankcemi závažné protiprávní jednání v mezinárodním kontextu.

Během českého předsednictví by se také v říjnu mělo po deseti letech uskutečnit zasedání Rady přidružení EU-Izrael. V plánu je také další zasedání Rady EU-USA pro obchod a technologie. Mezi jednu z priorit resortu Lipavský zařadil vědeckou diplomacii.

Zastavil se také u potřeb úřadu jako takového. Zmínil finanční zabezpečení a stabilizaci resortu, mimo jiné také vznik samostatných oddělení energetické bezpečnosti a sankcí či přesuny některých odborů do sekce státního tajemníka, což by se mělo uskutečnit na podzim. Nutné je podle ministra také zlepšení legislativního prostředí, mimo jiné apeloval na novelu zákona o státní službě. Další prioritou je zkvalitnit činnost Diplomatické akademie.