Krácení důchodů komunistických exponentů v někdejším Československu by mělo podle předkladatelů "hrát symbolickou roli", cílem podle nich není znatelný propad jejich životní úrovně.

"Výsledný stav by měl představovat morální satisfakci pro velké množství osob, které byly komunistickým režimem perzekvovány," stojí v důvodové zprávě. Návrh podle autorů nejde cestou "odejmutí nezasloužených výhod", ale cestou přiměřené sankce za to, že dotyční lidé v minulosti vykonávali činnosti, které významně podporovaly tehdejší režim.

Snížení by mělo podle návrhu činit 300 korun procentní výměry starobní penze za každý i započatý rok výkonu některé z vymezených funkcí. Týkalo by se například členů nebo kandidátů ústředního výboru komunistické strany, předsedů tehdejšího Parlamentu i národních výborů, generálních a hlavních vojenských prokurátorů, vybraných vojáků a policistů ve vysokých hodnostech a členů Hlavního štábu Lidových milicí. Výjimku by měli mimo jiné lidé, kteří byli později rehabilitováni. Seznam prominentů by vypracoval Ústav pro studium totalitních režimů.

Důchod komunistických funkcionářů by ale po snížení neklesl podle poslanecké úpravy pod určitou hranici. Symbolicky by šlo o částku, do níž se naopak dorovnává důchod účastníkům odboje a odporu proti komunismu, stojí v důvodové zprávě. "U osob, jejichž procentní výměra důchodu této hranice k rozhodnému datu ani nedosahuje, se krácení provádět nebude," uvádí zdůvodnění.

Vládní novelu o záchranářských penzích Sněmovna projedná ve druhém čtení ve středu, kdy bude moci Jurečka pozměňovací návrh uplatnit. Snížení důchodů exponentům komunistického režimu v bývalém Československu prosazoval Jurečka už loni v minulém volebním období, byť v jiném znění. Návrh předložil jako úpravu k vládní předloze, která přidávala důchodcům 300 korun nad zákonnou valorizaci. Sněmovna o něm tehdy z formálních důvodů nehlasovala.