Na české vysoké školy bylo podle ministerstva v podzimním semestru akademického roku 2022/2023 přijato mnoho ukrajinských uchazečů. Nemalá část obdržela dočasnou ochranu v jiném státě EU, podle stávající legislativy je jejich žádost o oprávnění k pobytu v ČR podaná na zastupitelských úřadech nepřijatelná. "Takovým uchazečům tak v České republice prakticky není umožněno dlouhodobé studium," uvedlo ministerstvo.
Nově by podle dalšího nařízení také mohli mít výjimku ze zákazu vydávání víz Bělorusové, kteří si podají žádost o pobytové oprávnění za účelem studia na vysoké škole na základě stipendií poskytovaných Českou republikou, Evropskou unií nebo mezinárodními organizacemi.
"Cílem těchto stipendií je podpořit a poskytnout kvalitní evropské vzdělání těm, kteří jsou z politických důvodů pronásledováni a/nebo mohou pozitivně ovlivnit vývoj Běloruska ve střednědobém horizontu," uvedlo v předkládací zprávě ministerstvo.
Česko jako první členský stát EU plošně pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.
Ustanovení se nevztahuje na žádosti o krátkodobá víza, pokud je žadatel rodinným příslušníkem českého občana nebo občana EU, kterého doprovází či následuje. Netýká se ani žádostí o udělení víza, povolení k dlouhodobému nebo k trvalému pobytu, je-li pobyt žadatele v zájmu České republiky a tento zájem osvědčil ministr zahraničí.
Dále nařízení nesměřuje na žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, pokud je žadatel rodinným příslušníkem cizince s povoleným pobytem v ČR, ani na žádosti o povolení k trvalému pobytu u dětí cizinců, kteří v ČR pobývají, je-li důvodem žádosti jejich společné soužití.
