Druhou květnovou neděli svátku věnuje vedle Česka třeba Německo, Rakousko, Itálie či Řecko.

Napříč státy se liší jak termín oslav, tak styl, jakým se vyjadřuje úcta a vděk matkám. Nejčastějším způsobem je ale obdarování drobným dárkem. Děti obvykle vlastnoručně vyrábí dárky, starší volí například bonboniéru nebo květinu. V některých zemích bývá zvykem pozvání na rodinnou večeři. Rodinní příslušníci také často v den oslav osvobodí matky od domácích prací a dopřejí jim například snídani do postele. V Nepálu se tradice zaměřuje na zesnulé matky.

Loni v Česku se po třech letech úbytku podle Českého statistického úřadu narodilo mírně více dětí, ačkoli počet žen v reprodukčním věku opět klesl. "Nárůst počtu narozených dětí byl odrazem vyšší plodnosti žen, která byla podle předběžných výsledků v roce 2021 nejvyšší za posledních 30 let. Vyšplhala se na 1,83 dítěte na jednu ženu reprodukčního věku," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. K nárůstu přispěl vyšší počet druhorozených dětí, zatímco prvorozených a dětí třetího či vyššího pořadí bylo proti roku 2020 méně.

S historií svátku matek se pojí jméno americké aktivistky Julii Ward Howeové, která v roce 1870 vyzvala ženy ke sjednocení proti válkám ve svém Provolání ke dni matek. Zakladatelkou Svátku matek se pak stala Anna Marie Jarvisová, která bojovala o jeho oficiální uznání. Společný návrh amerického Kongresu roku 1914 stvrdil prezident Woodrow Wilson.

Po druhé světové válce byl v tehdejším Československu postupně zatlačován do pozadí oslavami Mezinárodního dne žen (MDŽ) slaveného vždy 8. března. Česko se k oslavám mateřského svátku vrátilo znovu po listopadové revoluci. Mezi oficiální státní svátky v kalendáři Den matek v Česku nepatří. Na třetí neděli v červnu pak připadá Den otců.