Národní divadlo je českým klenotem, o který jsme v minulosti málem přišli

Hlavní postavou byl historik František Palacký, který 16. května 1868 slavnostně poklepal na základní kámen a pronesl „Ve jménu národa v Čechách i na Moravě jednotného požehnejž pán Bůh dílu svatyně této, na které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní pravda i krása.“

Nebyl to však pouze slavný literát, který přispěl k tomu, že mají dnes Češi své divadlo. Členem Sboru pro řízení Národního divadla byl i Alois Pravoslav Trojan, který se postaral o to, že Sbor mohl vůbec vzniknout. Spolu s hrabětem Albertem Nostic-Rieneckem vybírali vhodné místo i možnosti financování budovy.

Kromě Palackého se poklepání na základní kámen zúčastnil i politik a novinář Karel Sladkovský, Jan Jungmann, pedagog a reformátor, kterému vděčíme za to, že se čeština stala povinným předmětem. 23 kamenů, které byly svezeny z celé republiky, přijímal cukrovarník Ferdinand Urbánek.

Prvním krokem k budově bylo podání žádosti o povolení zřídit sbor pro sbírky na stavbu divadla. K tomu došlo 10. července 1850. V září roku 1850 se tak konalo první shromáždění Sboru pro zřízení Národního divadla. 

Veřejná sbírka byla zahájena v dubnu následujícího roku. Do sbírky přispěl i císař František Josef I. s manželkou a to částkou 34 tisíci zlatými. Tisíce zlatých také darovala šlechta. Šlo např. o rody Kolowrat-Krakowských, Schwarzenbergů, Lobkowiczů nebo třeba Collorado-Mansfeldů. Dohromady se podařilo vybrat 3 miliony 204 tisíc 129 zlatých. Pokud by se částka přepočetla na dnešní peníze, jednalo by se o částku jednu miliardu 740 milionů korun. 

Řešilo se samozřejmě i místo, kde by nové divadlo mělo vzniknout a uvažovalo se o několika místech. Zvažoval se např. roh Václavského náměstí s ulicí Na Příkopě, ale tento pozemek byl už tehdy příliš drahý. Slavně nedopadly ani pokusy postavit divadlo na dnešním náměstí Republiky či na Karlově náměstí. 

Základní kameny se do Prahy svážely 5. do 14. května 1868 a každý z nich byl označen místem, odkud pocházel. Do konce tohoto roku byly základy hotové, v roce 1877 mělo divadlo i střechu. Slavnostní odhalení se nakonec konalo 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. 

Po 11 představeních se ale budova uzavřela kvůli dokončovacím pracím. Během nich však 12. srpna došlo k požáru, který zničil měděnou kopuli, hlediště i jeviště divadla. Díky druhé sbírce se za 47 dní podařilo vybrat milion zlatých. Mohlo se tedy začít s opravami, které trvalo dva roku. 18. listopadu 1883 se divadlo otevřelo znovu. 

Národní divadlo od té doby zažilo 135 sezon a 4200 inscenací. Archiv divadla eviduje asi šest tisíc titulů, které zde byly uvedeny. Za 135 let prošlo divadlem sto tisíc zaměstnanců.  

Témata:  Národní divadlo