Česko se v posledních letech potýká s vysokými rozpočtovými schodky. Loni činil 420 miliard korun, na letošní rok vláda plánuje 375 miliard korun a na příští rok 295 miliard korun.

Podle České televize návrh NERV obsahuje 14 opatření na zvýšení rozpočtových příjmů a 11 opatření na omezení výdajů. Na příjmové straně rozpočtu NERV navrhuje například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Hospodářské noviny dnes napsaly, že tím by se výnos této daně zvýšil ročně o sto miliard korun.

Média dále uvádějí, že návrh NERV předpokládá zvýšení poplatků za těžbu nerostných surovin, zvýšení spotřební daně na alkoholické nápoje a na tabákové výrobky, růst daně z nemovitosti nebo přesunutí části zboží a služeb do vyšší sazby DPH. Podle NERV by stát mohl zavést také odložené školné na vysokých školách, které by absolventi spláceli po dosažení určité příjmové hranice.

Na výdajové straně rozpočtu podle médií NERV navrhuje zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití, aby se neprodlužovala doba, kterou lidé tráví v důchodu. Měl by se také zpomalit růst důchodů a zrušit příspěvek za vychované děti, který vláda schválila od příštího roku.

NERV navrhuje zrušení státní podpory pro stavební spoření či zrušení odečitatelné položky na dani za školkovné. Materiál podle médií navrhuje také vrácení slev na jízdném na úroveň před rok 2018, kdy tehdejší vláda ANO a ČSSD rozhodla o jejich výrazném zvýšení. Odborníci doporučují snížit počet úředníků, policistů či vězňů nebo sloučit malé obce, aby se ušetřilo na provozu samospráv.

Návrh NERV slouží jako podklad pro jednání vlády. Konečné rozhodnutí o jednotlivých návrzích bude na politické dohodě kabinetu. Vláda nicméně dávala v minulosti najevo, že chce státní rozpočet konsolidovat. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden při prvním čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedl, že kabinet chce na jaře přijít s plánem, jak krotit růst výdajů.

Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl na 286,7 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 286,7 miliardy korun ze zářijových 270,9 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Loni v říjnu činil deficit 335 miliard korun, což byl nejhorší říjnový výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Celkové příjmy rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun. Výdaje meziročně vzrostly o tři procenta na 1,584 bilionu korun. K růstu příjmů přispěly podle MF zejména výnosy z pojistného a z daní. Prohloubení výdajů ovlivnila především mimořádná valorizace důchodů, zvýšení dávek a příspěvek domácnostem na platby za energie.

"Ve zbývajících dvou měsících porostou hlavně výdaje na pomoc s cenami energií a očekávat lze také další růst státních investic, které tradičně vrcholí právě v závěru roku. Dosud je investiční aktivita státu o 13 procent silnější než loni, což mě velmi těší. Byť v tuto chvíli existuje stále mnoho neznámých, troufnu si říci, že na konci roku dodržíme schodek novelizovaného rozpočtu," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vláda původně pro letošek plánovala hospodařit se schodkem 280 miliard korun, v říjnu ale Sněmovna schválila novelizovanou verzi rozpočtu s deficitem 375 miliard korun. Nová verze rozpočtu předpokládá celkové příjmy 1,678 bilionu korun, výdaje 2,053 bilionu korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci září meziročně vzrostlo o 18,5 procenta na 286,7 miliardy korun. Výběr daně z příjmů právnických osob se zvýšil o 15 procent na 119,7 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 13,6 procenta na 97 miliard korun a na spotřební dani do rozpočtu přišlo 127,5 miliardy korun, meziročně o 4,9 procenta víc. Meziroční srovnání příjmů ovlivňuje loňský jednorázový příjem 5,6 miliardy korun z aukce kmitočtů.

Na výdajové straně rozpočtu se běžné výdaje zvýšily o 2,2 procenta na 1,455 bilionu korun. Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 12,7 procenta na 128,8 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil za deset měsíců 635,4 miliardy korun meziročně o deset procent víc. Z toho na důchody šlo 485,6 miliardy korun.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka přispívá k vyšším příjmům rozpočtu inflace, která se ale zároveň podepisuje na růstu výdajů, například prostřednictvím opakované mimořádné valorizace důchodů. Postupně také porostou náklady na obsluhu státního dluhu, a to nejen kvůli rostoucímu zadlužení, ale i kvůli vyšším úrokovým sazbám u dluhopisů. "Trend rozpočtového hospodaření nelze považovat za nijak pozitivní. Rychlý nárůst mandatorních výdajů, kterému nestačí vývoj příjmů si vyžádá další růst zadlužení státu i v následujícím roce. Vzhledem k tomu, že ekonomika zřejmě vstupuje do recese a inflace nepolevuje, bude tlak na výdaje pokračovat i nadále," uvedl Dufek.