reklama

Vyplývá to z návrhu zákona o zálohovaném výživném, který dnes představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Stát vyjde novinka v prvním roce zhruba na 886 milionů korun, později náklady o zhruba deset milionů klesnou. Koalice ČSSD a hnutí ANO se přitom podle ministryně dohodla na stropu 1,2 miliardy korun. O možnostech čerpání zálohovaného výživného plánuje ministerstvo informovat plošnou kampaní.

Téma zálohovaného výživného bude náplní dnešního koaličního jednání. Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje, že prosadí zákonnou úpravu, podle které by výživné za jasných podmínek poskytoval stát. Podobný plán měla v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Shodnout se ale nedokázala. Proti nové dávce se stavělo ANO, chtělo posílit vymahatelnost.

Maláčová argumentuje nemohoucností státu v oblasti vymáhání práva, což není agendou jejího úřadu. "Osobně bych preferovala, kdyby vymáhání práva v České republice fungovalo, nicméně posledních šest let se neudělalo nic," uvedla. Ministerstvo spravedlnosti podle ní musí paralelně s jejím návrhem vymáhání vylepšit, Maláčová si představuje, že pro neplatiče by mohly být zavedeny například povinné veřejné práce. Původně měl jít návrh na zálohované výživné do legislativního projednávání spolu s návrhy na zlepšení vymahatelnosti. "To bychom se ale asi nedočkali," uvedla ministryně. Ministerstvo spravedlnosti nicméně chystaná novelu občanského zákoníku, ve které počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.

Podle podkladů k zákonu činí výživné v průměru 2991 korun. Návrh počítá s tím, že by stát dětem poskytoval tolik, kolik by jim měl podle soudního rozhodnutí či notářského zápisu posílat neplatič. Nejvýš by ale vyplatil dětem do šesti let 15 procent průměrné mzdy, od šesti do deseti let 17 procent, od deseti do 15 let 19 procent, od 15 do 18 let 22 procent a při studiu od 18 do 26 let čtvrtinu.

Průměrná mzda za loňský rok činila 31.885 korun. Výživné od státu by se tak podle potomkova věku pohybovalo nejvýš do 4783 až 7971 korun. Pokud by rodič dětem posílal jen část alimentů, stát by je celé dorovnal, ale také nejvýš do stanoveného podílu průměrné mzdy.

O dávku by mohli krajskou pobočku úřadu práce žádat lidé, kteří výživné nedostali za dva měsíce. Museli by ale dluh začít sami vymáhat v exekuci či u soudu. Podmínkou by bylo také to, že děti řádně chodí do povinné poslední třídy školky či do školy. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal úřad práce.

Podle návrhu by úřady mohly ročně dostat asi 24.000 žádostí o výživné. Výdaje by mohly první rok dosáhnout asi 886 milionů korun, v dalších letech pak 877 milionů. Stát by zpět mohl vymoci asi desetinu sumy. Nový informační systém by stál 38 milionů a jeho provoz asi 12 milionů ročně. Přijmout by se mělo 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalších letech na 101,3 milionu.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama