O humanitární dávku pro ukrajinské uprchlíky v Česku požádalo asi 60.000 lidí

Na humanitární dávku na zajištění potřeb a pořízení základního vybavení pro začátek života v Česku mají nárok uprchlíci, kteří dorazili do Česka po 24. únoru, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. Podporu mohou lidé, kteří získali ochranu či vízum ke strpění, v případě potřeby dostat opakovaně ještě v pěti dalších měsících. Dávku vyřizují úřady práce a lze o ni požádat také přes on-line aplikaci. "Ta běží zatím pouhý týden a více než 56.000 žádostí ze 60.000 podaných už je zpracováno," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Aby se žadatelé vyhnuli dlouhému čekání ve frontách na úřadech, doporučuje MPSV právě on-line vyřízení. Postup podle úřadu urychlí, když si lidé před žádostí založí bankovní účet v Česku, na který pak bude dávka zaslána.

Před schválením humanitární dávky mohli prchající získat tzv. mimořádnou okamžitou pomoc. Dospělý mohl získat částku do existenčního minima 2490 korun a děti podle svého věku od 1970 do 2770 korun. Přes 90 procent z více než 120.000 žadatelů o mimořádnou okamžitou pomoc peníze dostalo podle MPSV ještě před zavedením humanitární dávky. "I přes enormní zátěž, se kterou se nyní úřady práce potýkají, se nám daří dávky vyplácet v řádu několika dní," sdělil Jurečka. Od 11. dubna mají být také spuštěny žádosti o solidární dávku určenou domácnostem, které ubytují ukrajinské uprchlíky. Rovněž o tuto podporu bude zřejmě možno žádat on-line.

Mimořádnou okamžitou pomoc mohou využívat v Česku také třeba lidé zasažení prudkým zdražením energií. "Myslíme samozřejmě i na české občany. MPSV intenzivně řeší, jak zjednodušit příspěvek na bydlení a žádosti o něj, legislativní úpravu předložíme za pár týdnů. Upravíme také mimořádnou okamžitou pomoc, která je dalším nástrojem pomoci domácnostem při vysokých cenách energií. Půjde o to, aby tato dávka uměla pružněji reagovat na rozličné situace, kterým lidé v souvislosti se zvyšujícími se životními náklady čelí, a byla tak dostupnější pro větší počet lidí," doplnil ministr.

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Témata:  uprchlíci