Zaměstnavatelé by naopak navyšovali minimální mzdu méně, vítají také oddělení nejnižšího a zaručených výdělků.

"Požadovali jsme navýšení o 2000 korun. Částečně by to kompenzovalo náklady, které lidé mají... Trápí nás nejen časový horizont a rozhodování na konci roku, kdy ani zaměstnavatelé, ani zaměstnanci nevědí, jaká bude minimální mzda v roce 2023," řekl Jiří Vaňásek z ČMKOS.

O růstu minimální mzdy debatovala letos několikrát tripartita. Na částce se neshodla. Výši minimální mzdy a zaručených mezd stanoví vláda ve svém nařízení. Zaručené částky se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku a vyplácejí se v osmi stupních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Kabinet předpis ještě neprojednal. V programu svého středečního zasedání tento bod zatím nemá.

Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda rostla o 1100 korun na 17.300 korun. U zaručené mzdy by se měla zvýšit jen nejnižší částka z 16.200 na 17.300 korun a nejvyšší z 32.400 na 34.600 korun. Zbývajících šest stupňů mezi těmito dvěma hranice by se neupravovalo. Podle odborářů by se tak od ledna zmrazil výdělek školníkům, sanitářům, pracovníkům v sociálních službách či na vysokých školách, ale i řidičům autobusů.

"Řidiči odcházejí ze sektoru dlouhodobě... Ve firmách se jakékoliv navýšení mezd těžce vyjednává. Většina kolektivních smluv odkazuje na zaručenou mzdu. Její nezvyšování může způsobit další vlnu odchodů z profese a ještě větší nedostatek řidičů, v některých krajích už nejsou vypravovány spoje," uvedl místopředseda Odborového svazu dopravy Pavel Počan.

Podle zákoníku práce nesmí být nejnižší zaručená mzda nižší než minimální mzda a nejvyšší má činit aspoň dvojnásobek minimálního výdělku. Resort v podkladech k návrhu nařízení uvedl, že zvýšení jen těchto dvou stupňů představuje "levnější alternativu" a snižuje tlak na růst dalších mezd a mzdových výdajů, zároveň se vyhoví i ustanovením pracovního kodexu. Některá ministerstva ale poukazovala na to, že se náplň práce u žádného stupně nezměnila, takže by navýšení jen dvou částek mohlo být diskriminační.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že navýšení se musí nastavit obezřetně, aby na ně firmy měly a nezačaly kvůli nákladům propouštět. Šéf resortu uvedl, že je pro něj prioritou udržet nízkou nezaměstnanost. Před nedávnem ČTK řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 41 procentům průměrné mzdy. Odboráři poukazují na směrnici EU, která doporučuje, aby nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy. Předáci připomínají, že čeští zástupci s evropským předpisem souhlasili.