reklama

Kabinet si totiž musí počínat odpovědně kvůli tomu, aby nepoškodil všechny občany roztočením inflační spirály, doplnil.

Fiala kritizoval, že odbory ke kroku přistoupily ve chvíli, kdy jednání s vládou ještě nejsou u konce. "My nejsme hluší k požadavkům státních zaměstnanců, víme, jaké jsou jejich platové podmínky. Jsme připraveni se bavit o určitém zvýšení," řekl. Nejednalo by se však o zvýšení, které by kopírovalo inflaci, dodal. "Musíme zároveň jednat odpovědně, mít na paměti zájem všech občanů, kterým nepochybně je, aby se inflace dál nezvyšovala a neznehodnocovali bychom lidem úspory," uvedl.

Fiala vidí další prostor k jednání. "Předložili jsme nějaké návrhy, budeme se o tom bavit dál, já opravdu nevidím smysl ve vyhlašování stávkové pohotovosti," řekl. Stávkové pohotovosti či jiným protestním krokům by rozuměl ve chvíli, kdyby jednání již skončila neúspěchem. Odpovědné chování očekává i od druhé strany, bylo by to podle něj vhodnější než si navzájem hrozit.

Úřednické odbory dnes vyhlásily stávkovou pohotovost. Vstoupí do ní ve čtvrtek a ukončí v den, kdy vláda s předáky odborových svazů veřejného sektoru uzavře dohodu o úpravě platů ještě pro letošek. ČTK to dnes sdělil šéf Odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčí svazů pracovníků veřejné sféry Pavel Bednář. Odbory požadují navýšení výdělků ještě v tomto roce tak, aby neklesla jejich reálná hodnota. Se členy vlády se zatím nedohodly. Kabinet chce mít o termínu a výši přidání jasno do dvou týdnů.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyhlášení stávkové pohotovosti nepovažuje v této chvíli za nutnou formu protestu. V úterý po jednání s odbory řekl, že vláda je připravena platy navýšit ještě letos, ale ne o inflaci. Návrhy projednají lídři stran pětikoalice.

"Odborový svaz státních orgánů a organizací po dvou neúspěšných jednáních s představiteli vlády o valorizaci platů ve veřejné sféře ještě pro rok 2022 vyhlašuje dnem 9. června neomezenou stávkovou pohotovost. K ukončení dojde dnem dohody zástupců vlády a zástupců odborových svazů a ve veřejných službách a správě," uvedly úřednické odbory. Jejich předáci dnes projednávají další postup.

Jurečka dopoledne na twitteru napsal, že stávková pohotovost je forma nátlaku, která nyní není nutná, požadavek na růst platů státních zaměstnanců podle svých slov vnímá a řeší ho. "Jednáme, diskutujeme, v řádů dvou týdnů chceme mít připravené řešení," dodal ministr práce.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) považuje jednání zatím za neukončená. Novinářům dnes řekl, že s ním o platových podmínkách příslušníků bezpečnostních sborů ještě odbory nejednaly. Počítá s tím v dalším kole vyjednávání.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656.500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Inflace dosáhla v dubnu meziročně 14,2 procenta.

Polovina pracovníků veřejného sektoru vydělávala loni přes 41.921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44.782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla loni 39.877 korun, polovina pracovníků měla méně než 33.552 korun. Za rozdílem je podle odborů i to, že ve státních a veřejných službách je vyšší podíl vysokoškoláků než v privátu.

Do stávkové pohotovosti vstoupili na 1. máje odboráři úřadů práce. Po pěti dnech ji ukončili poté, co vláda stanovila termín začátku vyjednávání o platech. Členové kabinetu se sešli s předáky veřejné sféry 25. května a tento týden v úterý. Odbory žádají přidání do základu neboli do tarifů od července tak, aby pro letošek neklesl reálný výdělek.

Podle Bednáře vláda navrhla dvě varianty, ani jedna inflaci nedorovná. V obou verzích by víc měli dostat pracovníci se zmrazeným platem, méně ostatní. Jurečka řekl, že vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která ale nebude kopírovat inflaci.

Stávkovou pohotovost vyhlásí i další odborové svazy

Stávkovou pohotovost na podporu požadavku na zvýšení platů postupně vyhlásí po úřednických odborech i další odborové svazy pracovníků veřejného sektoru. Shodli se na tom v Praze dnes jejich předáci. ČTK a ČT to po jednání řekl mluvčí svazů a šéf úřednických odborů Pavel Bednář. Stávkovou pohotovost vyhlašují od čtvrtka i školské odbory, sdělil ČTK jejich předseda František Dobšík. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by odbory souhlasily s růstem výdělků od července o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a ostatním o 7,6 procenta. Předáci chtějí jednat se šéfy vládních stran. Poté rozhodnou o dalším postupu.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že postup odborů nepovažuje za korektní, když má vláda vůli platy upravit. "Opravdu vláda počítá s tím, že zvýšení letos uděláme. Potřebujeme to zasadit do dohody na úrovni vlády a koalice, jak bude vypadat novela státního rozpočtu," uvedl Jurečka. Dodal, že výdaje z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven mohou činit podle případného navýšení čtyři až 20 miliard korun. "To už opravdu není zanedbatelná částka," řekl ministr práce. Podotkl, že přidání bude na dluh.

Ve stávkové pohotovosti byli kvůli platům před pár týdny už odboráři úřadů práce. Vyhlásili ji na 1. máje. Ukončili ji po pěti dnech poté, co vláda oznámila termín vyjednávání o úpravě výdělků. Po dvou jednáních se podle odborářů dohoda nepřiblížila a kabinet spíš "hraje o čas".

"Z těchto důvodů se odborové svazy ve veřejných službách a správě se shodly, že adekvátní reakcí je vyhlášení stávkové pohotovosti v jednotlivých svazech. Zároveň jasně deklarují, že jsou připraveny se dohodnout, což potvrdily příklonem k takzvané variantě dvě návrhu ministerstva práce," uvedl Bednář. Podle něj třeba v úřadech budou plakáty s informací o stávkové pohotovosti.

Podle Středuly zmíněnou variantu na úterním jednání představil Jurečka. Návrh zahrnuje navýšení výdělků lidem se zmraženým platem o 15 procent a ostatním o 7,6 procenta od července. Peníze odbory chtějí do tarifů, tedy do základu výdělku. "Jsme rozhodnuti, že se chceme dohodnout, ale i ta dohoda má svou cenu... I cena se může v čase měnit," řekl ČTK a ČT Středula. Navrhovaná varianta přidání podle předáka ČMKOS, který ohlásil kandidaturu na prezidenta, představuje pro odbory "nejzazší mez ochoty se dohodnout" a odboráři jsou "odhodláni se za požadavky porvat".

Ministři předákům jednání přislíbili už v úterý. Jurečka řekl, že je vláda připravena výdělky ve státních a veřejných službách ještě letos upravit a rozhodnutí o výši a termínu přidání chce mít zhruba do dvou týdnů.

Středula se neobává toho, že by odborářské požadavky narušily sociální smír a postavily proti odborům a pracovníkům veřejné sféry zaměstnance soukromého sektoru. Uvedl, že i navrhovaná verze představuje při letošní zhruba patnáctiprocentní inflaci pokles reálných výdělků úředníků, učitelů, sociálních pracovníků, lidí v kultuře či hasičů a policistů.

Školské odbory se podle svého předsedy Dobšíka rozhodly pro stávkovou pohotovost po "dalším bezvýchodném jednání" se členy vlády. "Na vážnost situace, zejména v odměňování nepedagogických pracovníků upozorňuje svaz dlouhodobě," uvedl Dobšík. Odboráři pro nepedagogy, kterým se plat zmrazil, žádají od července minimálně deset procent navíc a pro ostatní zaměstnance školství dorovnání inflace.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvedl, že minulý týden na jednání školské tripartity odboráře informoval, že ve vládě bude v novele rozpočtu požadovat peníze na přidání hlavně nepedagogům. "Možná nesplníme očekávání (odborů), nebo to nebude přesně tak, jak si přejí, ale nemohou říct, že bychom s nimi vláda nebo já nejednali. Proto považuji vyhlášen stávkové pohotovosti spíše za politické gesto - možná vzhledem ke kandidatuře předsedy odborových svazů v prezidentské volbě - než jako reálný problém nekomunikace či zlehčování," uvedl Gazdík.