Omezení péče nehrozí, řekl Blatný k vyčerpání rezerv pojišťoven

"Není to tak, že by kvůli tomu pojišťovny nemohly dostát svým závazkům, ale rezervní fond pojišťoven bude vyčerpán dříve než jsme si mysleli," uvedl. Dodal, že původně se čekalo, že se rezervy z předchozích let, které vznikly lepším výběrem pojistného na zdravotní pojištění, vyčerpají zhruba za tři roky. Zřejmě se to ale stane za rok či rok a půl.

"Není ohrožena zdravotní péče, ale není pravdou, že by bylo na účtech 64 miliard, jako tomu bylo minulý rok," dodal. Podle náměstkyně ministra Heleny Rögnerové byla tato částka součtem základních i rezervních fondů všech sedmi zdravotních pojišťoven. Více než polovina ale už byla využita či přislíbena, například na odměny zdravotníků za dobu epidemie covidu-19, testování nebo loňské kompenzace za neodvedenou zdravotní péče.

Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšena o 500 korun za osobu, letos o dalších 200 korun. Navíc proti roku 2019 tak šlo loni asi 20 miliard a letos půjde asi 50 miliard. Částky ale nepokrývají náklady na léčbu těchto skupin, systém se plní zejména z odvedeného pojistného zaměstnavatelů za zaměstnance a podnikatelů.

Vláda schválila návrh zákona, umožňující i pro letošní rok vydat kompenzační vyhlášku, která upraví rozdělení úhrad ze zdravotního pojištění jednotlivých poskytovatelům zdravotní péče. Měnit se ale bude bude podle Rögerové ještě i ta loňská, například lázně měly ještě větší propad, než vyhláška předpokládala.

Poslanci se zabývali také novelou zákona, která umožní zdravotním pojišťovnám hradit z fondů prevence příspěvek na samotestování ve firmách. "Lze předpokládat,že dopad do zdravotního pojištění bude kolem pěti miliard korun za předpokladu, že se bude testovat jednou týdně a refundace půjdou pouze do soukromého sektoru," řekl k tomu ministr.

V takovém případě by se podle něj fondy prevence zdravotních pojišťoven vyčerpaly během dvou měsíců. Z fondů prevence dosud pojišťovny přispívaly svým pojištěncům například na nepovinná očkování, vyšetření nebo sportovní či rehabilitační aktivity. Ve fondu mají pojišťovny peníze nikoliv z vybraného pojistného na zdravotní pojištění, ale plní je z dalších zdrojů, jako jsou penále, pokuty nebo přebytky z hospodaření. Novela zákona jim umožní, aby do nich daly peníze i z vybraného pojistného. Měsíčně se odhaduje, že bude potřeba asi 480 milionů korun.

V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard. Loni to bylo za celý rok podle předběžných dat pojišťoven 352 miliard korun, což bylo o 5,5 miliardy víc, než plánovaly.

Témata:  Jan Blatný,  zdravotní pojišťovny,  nemocnice