reklama

Pavel by měl po sobotním zvolení prezidentem jako hlava státu zastupovat Česko na aliančních summitech. V letech 2015 až 2018 přitom vedl výbor, jehož šéf je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka aliance.

"Určitě je to výhoda. Myslím, že je po Eisenhowerovi prvním předním činitelem NATO, který se stal prezidentem," řekl ČTK analytik Paul Taylor z evropského think tanku Friends of Europe. Narážel na amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera, který byl před svým nástupem do Bílého domu začátkem 50. let velitelem aliančních sil v Evropě. Díky Pavlovi se Česko podle Taylora ještě pevněji ukotví v transatlantické struktuře, což je vzhledem k ruské agresi na Ukrajině pro Prahu pozitivní zpráva.

Podle současného českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského bude pro Česko plus, že se Pavel ve své minulé funkci účastnil jednání ministrů aliančních zemí i schůzek jejich lídrů a vyzná se v jejich fungování. Navíc se dobře zná se současným šéfem aliance Jensem Stoltenbergem, který je v křesle generálního tajemníka od roku 2014.

"Výhodou bude, že někteří lidé z aliance, kteří jeho dobu pamatují, tak si pamatují, že byl vynikající řečník, který byl schopen pro Severoatlantickou radu (zasedání lídrů nebo ministrů) velice dobře formulovat své myšlenky," prohlásil Landovský, který se jednání v NATO s Pavlem účastnil jako náměstek ministra obrany. Na Pavlových projevech bylo podle něj pozitivní, že byly velmi faktické, ale zároveň podané s lehkostí. "Ti, co ho pamatují, tak na něj vzpomínají veskrze v dobrém," dodal velvyslanec.

Další lidé pracující v centrále aliance vyzdvihují Pavlovo skromné vystupování či jeho schopnost hledat konsenzus ve složitých otázkách. "Nebál se nepříjemných situací a do některých problémů se pouštěl skoro jako politik," říká jeden ze zdrojů, který zažil generálovo působení ve výboru. Zmiňuje například Pavlův velmi politický přístup k řešení tureckého nákupu ruského obranného systému S-400, kterým v roce 2017 Ankara popudila část aliančních partnerů v čele se Spojenými státy. S klidem zvládl Pavel podle jiného zdroje v témže roce i velmi citlivou schůzku s náčelníkem ruského generálního štábu s Valerijem Gerasimovem.

Nyní se Pavel vrátí mezi alianční partnery jako prezident, což je podle Landovského přes všechny zmíněné výhody funkce zcela nesrovnatelná s jeho bývalou rolí. S dalšími aliančními politiky by se měl setkat poprvé v červenci na summitu v Litvě. Podle diplomatů je ale možné, že už předtím zavítá do bruselské centrály aliance ke schůzce se Stoltenbergem.

"Bylo by samozřejmě skvělé, pokud by se podařilo najít čas na setkání ještě před summitem ve Vilniusu," dodal Landovský s tím, že případný impuls bude patrně muset vzejít z Pavlovy strany.