Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Peníze z evropských dotací: Jaké projekty se za ně staví?

Klára Dostálová (ANO)
Klára Dostálová (ANO)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Kvalita projektů, které jsou propláceny z evropských dotací, se postupně zlepšuje. Už se nestavějí zbytečná golfová hřiště, akvaparky nebo rozhledny. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Větší projekty je podle ní potřeba připravit dlouhou dobu dopředu. Je tak jistější financovat je ze státního rozpočtu.

Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 54,2 procenta dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 338,2 miliardy korun z celkově přidělených 623,8 miliardy korun. Smluvně zajištěno má Česko 596,8 miliardy korun, tedy 95,7 procenta. Podle Dostálové všech deset operačních programů splnilo takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Současné programové období tak fakticky skončí až v roce 2023. Podle analytiků se čerpání proti minulému programovému období zlepšilo a Česko by tentokrát nemuselo nic vracet, kvantita však podle nich často nahrazuje kvalitu.

"Myslím, že spolu s kvantitou čerpání se zlepšuje i úroveň projektů. Prošli jsme si turbulentním obdobím, kdy se tady stavěly golfová hřiště, akvaparky nebo rozhledny. Tohle jsme překročili a máme tady projekty s přidanou hodnotou," uvedla Dostálová. V minulém programovém období 2007 až 2013 Česko nevyčerpalo 3,7 procenta evropských dotací. Šlo o 996,2 milionu eur (27 miliard korun) z celkově přidělených 26,8 miliardy eur (728,6 miliardy korun). Některé projekty skončily kvůli podezření z korupce u soudu.

"My bychom byli rádi, kdyby to bylo o strategických projektech. Ale ty jsou na velmi dlouhou dobu. Jenže tím, že to programové období je nějak dané, tak musíme stíhat termíny. Potřebovali bychom mít vidinu aspoň na 20 let dopředu. Programové období navíc většinou začíná s ročním zpožděním, kdy není schválená legislativa na půdě Evropské komise. Pak je to velmi složité," doplnila ministryně.

V programovém období 2021 až 2027 by Česko mělo z Bruselu dostat v přepočtu zhruba 960 miliard korun. Například v Národním plánu obnovy, kde je 172 miliard korun, musejí být podle Dostálové projekty smluvně zajištěné do konce roku 2024. A programové období se spustí nejdříve na začátku příštího roku. "Tohle jsou hrozně limitující věci, protože ta příprava něco stojí. A pokud budeme investovat do přípravy a nevidíme světlo na konci tunelu, tak je to všechno složitější. Tím, že se musíme chovat s péčí řádného hospodáře, tak si řekneme, že projekty na delší dobu budeme chystat ze státního rozpočtu a tady připravíme pole pro ty menší projekty," uvedla dále Dostálová.

V minulém programovém období byl největším podpořeným projektem program Vzdělávejte se pro růst - pracovní příležitosti za 9,02 miliardy korun. Žadatelem bylo ministerstvo práce a sociálních věcí, příjemcem hlavní město Praha.

Analytici často zmiňují příklad Polska nebo Maďarska, které z evropských dotací postavily velké množství kilometrů nových dálnic. "Ale oni je měli připravené. My jsme měli obrovský problém, že za pana ministra dopravy Víta Bárty (Věci veřejné) se zastavila příprava. A dokončení projektů se stavebním řízením, které tady máme, je v daných termínech nereálné. Teď naopak máme připravenost projektů, víme o nich. Proto jsme také přesunuli velké množství peněz do fondu soudržnosti, ze kterého se dají čerpat dotace na dálnice. Ta příprava se opravdu nedá urychlit, to má svoji určitou štábní kulturu," dodala Dostálová. Vít Bárta byl ministrem dopravy od července 2010 do dubna 2011.

Témata:  dotace Klára Dostálová

Související

Aktuálně se děje

30. března 2025 20:08

Zemřel Jiří Havel, herec známý z televize i dabingu

Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Žloutenka v Česku na vzestupu. Odborníci varují před dalším šířením

Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.