Musel ukázat občanský průkaz už na nádraží. Podle ústavní stížnosti nebyl ke kontrole žádný důvod a ze strany policie šlo jen o "psychologickou disciplinaci" účastníků akce zaměřené na problematiku změny klimatu a využívání fosilních zdrojů energie.

ÚS dal stížnosti zapravdu. "Do práva pokojně se shromažďovat lze neústavně zasáhnout i prostřednictvím opatření s takzvaným odrazujícím účinkem. Ve stěžovatelově případě takovým opatřením bylo zjišťování jeho totožnosti ze strany policie," řekla při odůvodnění soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Policie také musí vždy kontrolovaného člověka poučit o důvodech svého postupu. Nestačí jen odkaz na konkrétní ustanovení zákona o policii. "Policista je povinen právní důvod svého postupu vztáhnout na konkrétní okolnosti prováděného ztotožnění a náležitě jej vysvětlit, byť to nemusí být obsáhle," uvedla Šimáčková.

V kauze došlo podle ústavních soudců k porušení práva pokojně se shromažďovat, práva na ochranu soukromí a informační sebeurčení a také práva na spravedlivý proces. Ústavní soud zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu. Pražský soud musí znovu rozhodnout o mužově žalobě na určení nezákonnosti policejní výzvy.