V tuzemsku v dubnu pracovalo zhruba 758.000 cizinců, vyplývá ze statistik ministerstva práce a sociálních věcí. Slováků bylo přibližně 208.000, Ukrajinců asi 249.000. Například Bulharů ve čtvrtém měsíci letošního roku v ČR pracovalo kolem 37.000, Maďarů bylo v tuzemských podnicích asi 24.000.

Průzkum ukázal, že v Praze Češi s cizinci nejvíce spolupracují na kvalifikovaných pozicích, ve zbytku Čech a na Moravě s nimi přicházejí do styku spíše při manuální práci. Pracovní vztahy s kolegy z ciziny hodnotí polovina českých zaměstnanců jako pozitivní nebo dokonce výborné. Kriticky je vnímá zhruba desetina lidí, ostatní s nimi mají vztahy neutrální.

Stejné pracovní podmínky pro zahraniční zaměstnance podporují tři čtvrtiny respondentů, 60 procent lidí souhlasí s tím, aby měli nárok na stejné mzdy. Navíc dvě třetiny Čechů jsou zastánci rovného přístupu i při výběru nových zaměstnanců, firmy by se podle nich neměly rozhodovat na základě národnosti, ale schopností daného člověka.

V přiznání dalších výhod čeští zaměstnanci ale už tak vstřícní nejsou. Benefity například ve formě kurzu češtiny nebo volno na cestu do vlasti by kolegům z ciziny dopřála asi pětina lidí. Většina lidí si nemyslí, že by cizinci podávali v práci lepší výkon než Češi.

Hospodářská komora nebo Sdružení pro zahraniční investice - AFI požadují po vládě zvýšení kvót pro pracovní povolení cizinců v ČR. Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu připouštějí debatu k tématu. Počet míst pro jednotlivé země, kde je pracovní povolení třeba, je dán nařízením vlády.

Z dat na webu ministerstva průmyslu vyplývá, že stanovené počty v programu Kvalifikovaný zaměstnanec jsou téměř ve všech zemích vyčerpané. Volná kapacita není u Mongolska, Indie, Běloruska a Kazachstánu, Moldavska ani Filipín. U Srbska a Černé Hory, které mají sdílenou kapacitu, je nyní k dispozici 129 míst.