Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pravidla poskytování podpory běžencům z Ukrajiny budou zřejmě přísnější

Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.
Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ukrajinští uprchlíci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už zřejmě nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku, což má zabránit takzvané dávkové turistice. Změny přinese novela zákona zvaného lex Ukrajina.

Sněmovna ji dnes schválila zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy 158 ze 161 přítomných poslanců z koalice i opozice, proti nebyl nikdo. Debata ale trvala více než čtyři hodiny. Předlohu nyní posoudí senátoři.

Novela upravuje také například zdravotní pojištění běženců a příspěvek pro domácnosti za jejich bezplatné ubytovávání. Zdravotní pojištění bude stát hradit uprchlíkům vyjma dětí a seniorů podle schválené sněmovní verze nejvýše 150 dnů. Prosadilo to opoziční hnutí ANO za souhlasu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Vláda navrhovala zkrácení doby z nynějšího až roku na nejvýše 180 dnů ve snaze motivovat běžence k zaměstnání. Poslanci ANO před tím ustoupili od návrhů na zkrácení doby na 90 dnů či případně na 60 dnů.

Podporu 5000 korun na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku dostávají uprchlíci za měsíc, v němž získali vízum k ochraně. Mohou ji pobírat ještě dalších pět měsíců, když prokážou, že dávku potřebují. Novela podmínky zpřísňuje. Úřad práce navíc bude moci žadatele vyzvat, aby případný nárok na podporu přišli do pobočky prokázat osobně. Uprchlík by se musel dostavit zpravidla do osmi dnů, jinak by úřad žádost zamítl.

Na solidární příspěvek domácnostem za bezplatné ubytovávání ukrajinských běženců budou mít podle novely nárok i ti ubytovatelé, u kterých si uprchlíci platí spotřebu plynu a elektřiny sami. Pokud lidé poskytnou celé byty, příspěvek by dostávali pouze v případě, že předchozí měsíc bylo obydlí prázdné. Peníze by mohly ale směřovat i do bytů dříve využívaných pro krátkodobé pobyty turistů. Nyní stát domácnostem na ubytovaného uprchlíka poskytuje na měsíc 3000 korun, nejvýš ale 12.000 korun celkem. Vláda by mohla částky upravit podle toho, zda mají běženci k dispozici celý byt, nebo bydlí doma u ubytovatelů v pokoji.

Novela dále výslovně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, v níž musí uprchlík nahlásit změnu místa pobytu, z 15 dnů na tři dny. Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem.

Prodloužení doby pro vyřízení žádosti vláda zdůvodňuje tím, že stát nově kontroluje razítka o překročení hranice z Ukrajiny do schengenského prostoru. Požadavek rychlejšího nahlašování pobytu reaguje na potřeby úřadů rychle přizpůsobovat systémy školství a zdravotnictví na počty uprchlíků. Návrh počítá také s tím, že Česko nadále nebude vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. V některých z těchto bodů zákon nahradí krizová opatření, která se opírají o vyhlášený nouzový stav. Platí do konce června.

Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana 360 370 lidem z Ukrajiny, v pondělí jich přibylo 1896. Cizinecké policii se přihlásilo více než 269 tisíc osob, dalších 2637 jen za včerejší den. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky zhruba třetina.

Témata:  uprchlíci Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

23. května 2026 17:51

22. května 2026 19:20

Vyplatí se Dluhopisy Republiky? Existují výnosnější a flexibilnější alternativy

Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ministr kultury Oto Klempíř

Na povrch vyplývá temná minulost ministra Klempíře. StB údajně udal i vlastní přítelkyni

Minulost současného ministra kultury Oty Klempíře spojená s komunistickou tajnou policií začíná vyplouvat na povrch v mnohem konkrétnějších obrysech. Skutečnost, že nynější šéf rezortu kultury spolupracoval s StB, sice není úplnou novinkou, jelikož se k tomuto životnímu období sám veřejně přiznal již v roce 2019 v pořadu Prostor X, nová zjištění publicistického pořadu Reportéři ČT však odhalují dosud neznámé a velmi kontroverzní detaily jeho tehdejších schůzek s řídícími agenty.